V Bruselu se vybírá "unijní prezident". Blair je ze hry

V Bruselu začala s napětím očekávaná vrcholná schůzka. Šéfové států a vlád 27 zemí Evropské unie se na něm pokusí vybrat osobnosti, které se stanou prvním evropským "prezidentem" a "ministrem zahraničí".

Diplomaté soudí, že mimořádnou schůzku čekají složitá a možná i zdlouhavá jednání. Kandidátů na obě prestižní unijní funkce, s jejichž vznikem počítá nedávno ratifikovaná lisabonská smlouva o reformě institucí EU, je totiž stále výrazně víc než volných křesel. Zdá se, že překonat rozdíly příliš nepomohly ani zákulisní konzultace, které se v posledních dnech intenzivně vedly.

Mezi kandidáty na post "prezidenta", který bude předsedat vrcholným schůzkám EU, patří třeba bývalý britský ministerský předseda Tony Blair, šéf nizozemské vlády Jan Peter Balkenende, belgický premiér Herman Van Rompuy či někdejší lotyšská prezidentka Vaira Víkeová-Freibergová. Stanice BBC ale ve čtvrtek večer přinesla zprávu, že Blair ze hry o post definitivně vypadl a že britská vláda tuto skutečnost akceptovala. 

Lídři EU, mezi nimiž je i český premiér Jan Fischer, budou hledat i vhodnou osobnost pro funkci vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, jenž bude současně i místopředsedou Evropské komise Zde patří k adeptům třeba finský eurokomisař Olli Rehn nebo francouzská ministryně financí Christine Lagardeová.

Evropští lídři, kteří se řadí k socialistické frakci, budou prosazovat na post vysokého komisaře Britku Catherine Ashtonovou. Ta doposud působí jako eurokomisařka pro obchod.Její výhodou by mohlo být, že jde o ženu a navíc ze země řadící se do socialistické frakce. Od švédského předsednictví EU i z dalších stran se v totiž minulých dnech a týdnech ozývaly hlasy, že by alespoň jednu z funkcí měla obsadit příslušnice něžnějšího pohlaví.

ČTĚTE TAKÉ: EU vybírá "prezidenta". Na funkci je tlačenice 

Při výběru funkcí je ale třeba brát v potaz i řadu dalších hledisek. Jde o to, aby byly posty rozloženy vyváženě geograficky, tedy aby byly pokud možno zastoupeny jak severské a západní země, tak i státy z jihu či východu bloku. Roli samozřejmě hraje, zda by kandidát byl z malé a střední či naopak z velké země 27členné EU, i to, k jaké politické skupině patří.

Obecně se podle české velvyslankyně při EU Mileny Vicenové hovoří o tom, že by kandidát na "ministra zahraničí" měl být spíše z levostředové části politického spektra a někdo, kdo pochází z většího státu EU. Naopak vhodný kandidát na "prezidenta" by měl prý pocházet spíše ze středopravé části spektra. S tímto názorem obecně souhlasí i Česká republika.