V Německu roste nepřátelství vůči médiím a výrazně přibývá útoků na novináře, řekl sociolog Martin Hoffmann z lipského Střediska pro svobodu tisku. Některá média kvůli tomu zaměstnávají ochranky, další omezují zpravodajství z demonstrací, kde je největší riziko napadení.
"K útokům na novináře docházelo i v minulosti. Byly to však útoky na konkrétní autory nebo média a byly reakcí na konkrétní články, zpravidla o činnosti krajní pravice," řekl Hoffmann. "Nyní tyto útoky mají novou kvalitu. Nepřátelství je směřováno obecně proti všem novinářům, bez ohledu na to, pro koho pracují," řekl.
"Zatímco v roce 2014 bylo celkem deset útoků na novináře, v roce 2015 jich bylo přinejmenším 49, a toto číslo ještě není konečné," řekl Hoffmann. Ke zvýšení počtu útoků podle něj přispělo hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), jehož představitelé na demonstracích pravidelně štvali proti tisku, který označovali za součást nepřátelského spiknutí.
Většinou se odehrávají v Sasku
Většina útoků se stala v Sasku, kde je Pegida nejsilnější, podle Hoffmanna k nim ale dochází i v jiných částech Německa. Obětí jsou nejčastěji kameramani a fotografové, protože se mnoho lidí nechce dostat do zpráv jako jedna z tváří v davu na protiislámské demonstraci.
Na útoky už reagovala některá německá média. Televizní a rozhlasová stanice MDR, která působí především v Sasku a v Durynsku, posílá novináře na demonstrace pouze v doprovodu ochranky. Celostátní televize ZDF najímá bezpečnostní agenturu na ochranu reportérů v jednotlivých případech, kdy považuje hrozbu napadení za mimořádně vysokou.
"Všechna média si ale nemohou dovolit najmout ochranku, protože nemají tolik peněz jako ta veřejnoprávní. Server deníku Leipziger Zeitung tak například nedávno oznámil, že ruší živé zpravodajství z demonstrací Pegidy, protože nemohl zajistit bezpečí svých reportérů," řekl Hoffmann.
Extrémní forma nespokojenosti
Útoky na novináře jsou podle Hoffmanna extrémní formou vyjádření nespokojenosti části německé společnosti s obsahem zpravodajství. Ta podle něj vyplývá i z toho, že v části společnosti se v souvislosti s uprchlickou krizí posunuly názory, média však zastávají stále stejný postoj. "Lidé chtějí, aby noviny, které čtou, potvrzovaly jejich názory. Když to nedělají, začnou jejich obsah považovat za lživý," řekl Hoffmann.
Přiznal však, že zejména loni na podzim obsahovalo zpravodajství německých médií o uprchlické krizi chyby. "Názory nebyly v článcích dostatečně odlišeny od zpravodajství. Navíc se možná až příliš akcentovaly pozitivní stránky imigrace, zpravodajství nebylo neutrální," řekl. "Média samozřejmě nesmíme posuzovat nekriticky. Ale fyzické útoky nejsou žádná kritika, jsou zcela nepřípustné," uvedl.
