Bez registrace
V Německu se ilegálně pohybují statisíce imigrantů

Podle odhadu odborníků se v Německu pohybuje až 520 tisíc imigrantů, kteří nejsou registrováni úřady. Do země v posledních třech letech přicestovalo 1,5 milionu imigrantů hledajících ochranu. Z těchto lidí pak pouze každý druhý splňoval podmínky pro udělení azylu. Ani ne každý desátý se odstěhuje z Německa pryč. Tento relativně malý počet lidí stěhujících se ze země má tři důvody.

První důvod je, že žadatelé o azyl mohou získat povolení k pobytu, když nejsou delší dobu vyhoštěni. Za druhé velký počet odmítnutých žadatelů o azyl napadá rozhodnutí, čímž se proces protahuje, a žadatelé tak v zemi mohou zůstat až do skončení řízení. Třetím důvodem je, že po neúspěšném azylovém řízení žadatelé často mizí z radaru úřadů. Kolik lidí do této skupiny patří, se dá jen stěží přesně určit.

Představu o třetí skupině mohou nabídnout statistiky Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF): z 515 tisíc rozhodnutí o udělení azylu skončilo od minulého roku do konce září 90 tisíc případů se statutem "jiný proces vyřizování"; pod to spadá podle BAMF mimo jiné také "zákaz kvůli nečinnosti". Tento "zákaz" je přidělen, pokud se žadatel nedostaví k slyšení, přestane reagovat na dopisy a nakonec je zaregistrován jako neznámý.

Náhle zmizí z radaru

"Zmizet" není pro migranty zase tak obtížné. S trochou štěstí může žadatel o azyl odcestovat do sousedního spolkového státu. Podobně se dá z radaru úřadů zmizet, když se žadatelé rozhodnou cestovat do své domovské země a neodhlásí se na úřadě. Také skrývání v Německu je možné; přistěhovalec si jednoduše najde práci načerno, a dokáže si pak zaplatit ubytování - obvykle pokoj - u někoho, kdo jej nenahlásí.

Odborníci odhadují, že počet skrytých cizinců bez kontaktu s úřady se v posledních letech zvýšil. Výzkumnice migrace Dita Vogelová z univerzity v Brémách ve svém nejnovějším odhadu z roku 2014 přichází s tím, že zde bylo mezi 180 tisíci a 520 tisíci cizinců s ilegálním pobytem.

K těmto "ilegálům" patří také lidé, které při vstupu do země nikdo nezachytil, a nikdy tedy nezanechali u německých úřadů stopu. Dále sem spadá i mnohem větší skupina ostatních, kteří byli nějakou formou registrováni, ale nakonec zmizeli.

Pro policii "neviditelní"

Mezi nimi jsou turisté, studenti nebo pracovníci, kteří v zemi zůstávají i po vypršení víza. Nebo dokonce i přistěhovalci, kteří se pokoušeli přistěhovat na odvolacím základě azylového systému a následně ze strachu z deportování během řízení a zastavení podpory najednou zmizeli.

Vogelová se svými kolegy dospěli k odhadu prostřednictvím výpočtů založených na policejních kriminálních statistikách. Studie z roku 2014, kterou také produkovala pro BAMF, dosud nebyla aktualizována, protože kvůli administrativním problémům nebyla data úplná. "Zatím neexistují žádné nedávné výpočty, ale trendy naznačují významný nárůst," uvedla vědkyně pro Die Welt.

Lidé s ilegálním pobytem jsou ve srovnání s přihlášenými cizinci zřídka registrováni policisty. Naopak ve srovnání s Němci je to častěji, protože jejich zahraniční vzhled přitahuje více pozornosti. Kvůli tomu, že ve skupině ilegálních je méně starých lidí, je pravděpodobné, že se budou častěji dopouštět kriminality, a proto budou policií častěji kontrolováni než průměrný Němec. Skutečnost, že je u nelegálně pobývajících osob menší pravděpodobnost, že se dostanou do konfliktu se zákonem než legálně pobývající cizinci, je dána tím, že jim v kontaktu s policií hrozí závažnější důsledky pro deportaci.