Řečtí voliči hlasují v prvním kole místních a regionálních voleb, které jsou zároveň zkouškou stability socialistické vlády premiéra Jorgose Papandrea. Kabinet čelí poklesu popularity kvůli přísným ekonomickým škrtům, které si vynutila hospodářská situace v zemi. Premiér v sobotu znovu slíbil v případě výrazného neúspěchu uspořádat v prosinci předčasné parlamentní volby.
Volební místnosti se otevřely v 7 hodin ráno místního času (6.00 SEČ) a opět se uzavřou v 19 hodin (18.00 SEČ). Ihned poté se začnou zveřejňovat odhady a první výsledky po sečtení zhruba deseti procent hlasů by mohly být známy kolem 21. hodiny SEČ.
Pravicová opozice vyzvala voliče, aby hlasování využili jako příležitost k vyjádření nelibosti se současným postupem vlády. Papandreu v sobotu prohlásil, že pokud se k socialistům otočí zády, předčasné volby budou nevyhnutelné.
"Neblafuji," varoval. "Nelpím na své funkci. Zajímá mě jen boj za mou zemi. Je na občanech, aby rozhodli, komu věří, aby vládl," prohlásil Papandreu pro deník Ethnos.
Jestliže sám odmítl upřesnit v procentech, co bude považovat za úspěch a neúspěch ve volbách, místní sdělovací prostředky s odkazem na nejmenované zdroje uvádějí, že by socialistům z PASOK stačil aspoň čtyřprocentní náskok nad hlavní opoziční stranou Nová demokracie (ND). Vzhledem k tomu, že je Papandreu pořád populárnější než vůdce Nové demokracie Antonis Samaras, mohlo by se to i podařit.
Dalším významným kritériem ovšem je, jak si socialističtí kandidáti po prvním kole povedou v boji zejména o guvernérská křesla v 13 regionech. Vítězství mají údajně skoro jisté v pěti z nich, v dalších čtyřech mají velké naděje, uvedl deník Ta Nea na svých internetových stránkách.
Spekuluje se rovněž, že Papandreu usiluje o předčasné parlamentní volby, pokud nynější nebudou jednoznačné, aby si potvrdil podporu voličů pro další razantní zákroky například v podobě zvýšení daní v příštím roce.
Začíná se totiž ukazovat, že dosavadní opatření patrně na záchranu země před pádem do propasti nestačí. Na prosincovém summitu EU se patrně vrátí na přetřes otázka "řízeného" řeckého bankrotu, soudí týdeník To Vima.
Popularitu kabinetu, který je u moci teprve rok, razantně snížily právě drastické kroky cílené na ozdravení státních financí. Boj se špatnou hospodářskou situací v zemi vedl mimo jiné i ke snižování důchodů a mezd státním zaměstnancům. Ti přijdou téměř o 20 procent dosavadního platu. Věk odchodu do důchodu se z dosavadního průměru 61,3 roku zvýší na 65 let a důchody se naopak sníží.
Úspory také byly jedním z důvodů reformy státní správy. Prudce se snížil počet zastupitelů na krajské a obecní úrovni. Všech 57 krajů se shluklo do 13 regionů, v jejichž čele budou guvernéři. Počet radnic se snížil z 1034 na pouhých 325. Registrováno je přes 9,8 milionu oprávněných voličů.
Předčasné volby Řekové nechtějí
Podle agentury Reuters mnoho voličů u volebních místností projevovalo rozhořčení nad hrozbou předčasných voleb.
"Jdu volit proti vládě, přestože jsem PASOK loni volil. Nezajímá mě, jestli to znamená předčasné volby. To je vydírání mířené hlavně na voliče PASOK a to se mi nelíbí," řekl například jeden právník.
"Volila jsem PASOK loni, udělám to samé i nyní, protože chci, aby pokračovali v reformách. Nechci předčasné volby. Seškrtávají nám důchody a najednou mají peníze na předčasné volby?" reagovala jedna důchodkyně.
Během letošního roku proti snižování mezd a důchodů stávkovaly a v ulicích demonstrovaly již několikrát tisíce Řeků. Odbory slibují, že budou v protestech pokračovat i nadále, a to zejména poté, co vláda oznámila své plány ohledně zvyšování daní v příštím roce.
Evropská unie a Mezinárodní měnový fond se s Řeckem, jemuž na jaře hrozil státní bankrot, v květnu dohodly na tříleté úvěrové pomoci do výše 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč).
