Padesát let po studentských protestech na pařížské Sorbonně, které přerostly v celostátní hnutí a položily zemi na lopatky, je ve Francii opět cítit revoluce. Důvodem je nespokojenost některých skupin obyvatelstva s politikou prezidenta Emmanuela Macrona. I přes určité paralely s událostmi roku 1968 se ale dnešní situace od tehdejší značně liší.
"V koutku duše myslíme na květen 1968 často. Historie ukázala, že vlády, i tak silné, jako je ta Macronova, mohou podlehnout tlaku," řekla 19letá studentka dějin umění, jedna z účastnic protestů, které se tento týden konaly na univerzitním kampusu Sorbonny v centru francouzské metropole.
Dění v lecčems připomínalo padesát let staré události. Studenti blokovali vstup do areálu a vytvářeli si zásoby zápalných lahví, z megafonů zněly slogany. Nová generace protestujících chce zastavit Macronovy reformní snahy a někteří její zástupci doufají, že se spojí různé proudy obyvatel jako v roce 1968, kdy protestní hnutí téměř položilo vládu Charlese de Gaullea.
V roce 1968 všechno začalo odporem studentů proti pravidlům zakazujícím spolubydlení dívek a chlapců na kolejích. Šlo zároveň o reakci na konzervativní a paternalistický společenský řád, tehdy už přežitý. Studentské protesty se následně rozšířily do továren po celé Francii. Za vyšší platy stávkovalo sedm milionů dělníků, kteří tak ochromili vzkvétající ekonomiku založenou na průmyslu.
Zaměstnaní si protesty rozmyslí
Dnes má ale Francie téměř devítiprocentní nezaměstnanost, což je deset let po světové finanční krizi stále vysoké číslo. Ti, co nemají dobře zajištěné pozice ve veřejném sektoru, si proto dvakrát rozmyslí, jestli budou stávkovat.
"Požadavky roku 1968 byly vznášeny bez tohoto strachu o budoucnost, který vidíme dnes, tohoto pesimismu kolem práce," řekl politolog Henri Rey, který se událostí v květnu 1968 účastnil.
Emmanuel Macron během svých prvních deseti měsíců v úřadu navzdory odporu odborářských organizací uvolnil přísné pracovní zákony. Nyní se 40letý prezident potýká se stávkou železničářů, protesty studentů proti reformě přístupu k univerzitnímu vzdělání, sporem o platy v Air France a rozhořčením důchodců kvůli zvýšení odvodů na sociální pojištění.
Po dvou týdnech stávky na francouzských železnicích, v níž chtějí odbory pokračovat do konce června, má však podporu veřejnosti vládní plán na transformaci státního dopravního podniku SNCF. Součástí reformy je zrušení doživotních pracovních smluv či dalších výhod. V průzkumu agentury Elabe zveřejněném 11. dubna podpořilo Macronův záměr 58 procent respondentů.
Lidé pracující v soukromém sektoru výzvy ke stávce převážně ignorují. Studenti středních škol také své kolegy z univerzit nenásledují, ačkoli se chystané legislativní změny mohou dotknout jejich budoucího vzdělávání. Macron ve čtvrtek zaujal k aktuálním protestům jasný postoj a řekl, že nehodlá ustoupit. "Odborníci na nepořádek musejí pochopit, že v této zemi máme právo a pořádek," řekl prezident v televizním rozhovoru.
Macron se při svém prudkém vzestupu před loňskými prezidentskými volbami také nebál použít rétoriku revolucionáře a ve své knize nazvané Revolution slíbil Francii transformovat ve vůdčí sílu 21. století. V roce 1968 bylo jednou z příčin nepokojů vyčerpání trpělivosti občanů se stárnoucím de Gaullem, který pevnou rukou vládl zemi téměř deset let.
"Jedním z hesel května 1968 bylo 'deset let stačilo'. Teď máme za sebou jen deset měsíců Macrona," řekl politolog Rey.
Mladí v ulicích Montpellieru
Protivládní demonstrace, která se konala v sobotu v Montpellier na jihu Francie, přerostla v potyčky s policií. Celkem 51 osob bylo zatčeno, oznámilo ministerstvo vnitra. Policie odhadla počet demonstrantů na tisícovku, organizátoři na 2000.
Incidenty podle agentury AFP vypukly hned od začátku pochodu. Asi 200 mladých demonstrantů se zahalenými tvářemi se střetlo s desítkami policistů. Po policistech demonstranti házeli dýmovnice, strážci zákona odpovídali slzným plynem. V akci se sjednotily různé protivládní skupiny, od anarchistů přes ochránce práv migrantů až po odpůrce zákona o přístupu na univerzity, kteří požadovali více míst pro studenty na vysokých školách. "Policejní represe," křičel dav.
Průvod se pak ubíral centrem města, na což podle reportéra AFP doplatilo rozbitím mnoho výloh obchodů.
