Vídenští atomoví tajemníci slaví padesátiny

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) dohlíží na jaderné programy po celém světě. Předloni obdržela Nobelovu cenou za mír. Agentura založená pod auspiciemi OSN zahájila činnost 29. července 1957, když její stanovy ratifikovalo prvních osmnáct států, z toho tři jaderné mocnosti.

Agentura se sídlem ve Vídni slouží jako odborný orgán při kontrole dodržování mezinárodních smluv o nukleárních zbraních, jako mezivládní fórum pro vědeckou spolupráci při mírovém využívání jaderné energie a jako inspekční orgán dohlížející na uplatňování bezpečnostních standardů v civilních jaderných projektech.

V době jejího založení fungovaly na světě pouze dvě jaderné elektrárny: v Sovětském svazu a ve Spojených státech. Nyní jich pracuje přes čtyři sta. Zrod agentury navrhl v prosinci 1953 ve svém projevu v OSN s názvem Atom pro mír americký prezident Dwight Eisenhower.

Zřídila ji rezoluce Valného shromáždění OSN z prosince 1955. V červenci 1957 schválila stanovy IAEA konference v New Yorku za účasti 82 zemí včetně Československa a první konference IAEA se konala v říjnu 1957 ve Vídni, kde agentura sídlí dodnes.

Brzy po založení agentury kulminovalo napětí ve studené válce a IAEA ani nemohla začít pracovat na úkolech, které jí ukládal statut. Až po skončení kubánské krize, kdy stál svět na pokraji jaderné katastrofy, byla v roce 1961 uvedena do provozu mezinárodní laboratoř v Monaku pro studium radioaktivity moří a laboratoř v Seibersdorfu v Rakousku.

Obavy ze zneužití nukleárních technologií rostly, když se členy jaderného klubu staly kromě USA, SSSR a Británie také Francie (1960) a Čína (1964).

Přání řady států zamezit jadernému zbrojení vyústilo v uzavření Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) v roce 1968. IAEA dostala za úkol kontrolovat využívání jaderné energie k mírovým účelům.

Až do začátku 90. let vedlo činnost MAAE spíše než nedůvěra přání, aby svět užitečně využíval energii z jádra. Závažné havárie, rozšíření atomového klubu o Indii a Pákistán, nukleární ambice dalších zemí a hrozba údajného jaderného programu Iráku donutily inspektory, aby se namísto sepisování dat a spoléhání na údaje dodané státy stali skutečnými "hlídacími psy" atomových zařízení.

IAEA zavedla přísnější kontroly a vybídla smluvní státy k posílení svých závazku: dodatkový protokol k NPT schválený IAEA v roce 1997 rozšiřuje možnosti kontrol.

V roce 2005, kdy si celý svět připomněl 60. výročí svržení jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki, získala IAEA a její generální ředitel Muhammad al-Baradaj a celý tým Nobelovu cenu za mír (včetně jednoho českého účastníka).

IAEA není pod kontrolou žádného orgánu OSN, ale podává zprávy Valnému shromáždění a Radě bezpečnosti. Sdružuje 144 států, pracuje pro ni přes 2300 lidí a její roční rozpočet dosahuje 283 milionů eur (asi osm miliard korun). Ve světě kontroluje asi tisíc zařízení několik stovek inspektorů.

Vrcholným orgánem IAEA (česky: MAAE) je Rada guvernérů v čele s generálním ředitelem, ve které pětkrát ročně zasedají zástupci 35 členských států. Zástupci všech států se schází jednou ročně na generální konferenci, většinou v září.

Za padesát let se v čele IAEA vystřídali jen čtyři generální ředitelé. Prvním byl Sterling Cole z USA (1957-1961), po něm Sigvard Eklund (1961-1981) a Hans Blix (1981-1997) ze Švédska a zatím posledním je Muhammad al-Baradaj.

Na snímcích: (1) Kontaminovaný odpad z jaderné elektrárny u Kašiwazaki provozované společností Tokyo Electric Power, kterou nedávno poškodilo zemětřesení; (2) hlavní inspektor IAEA přes nukleární zbraně Olli Heinonen s Džavádem Vaídím, zástupcem íránského vyjednavače Laridžáního, po dalších jednáních o dozoru nad íránským jaderným programem, Vídeň 24. července 2007; (3) makety raket v muzeu u americké základny v Soulu, 17. července; (4) Muhammad al-Baradaj, Kuala Lumpur 18. července 2007.

Foto: (1) ČTK, (2-3) Reuters, (4) AP