K nejvyššímu možnému trestu 40 let vězení byli ve středu v Bělehradu odsouzeni dva hlavní pachatelé vraždy srbského premiéra Zorana Djindjiče z března 2003. Jsou jimi bývalý velitel elitní jednotky režimu Slobodana Miloševiče Milorad Ulemek a jeho zástupce Zvezdan Jovanović.
"Ve jménu lidu soud rozhodl, že Milorad Ulemek, Zvezdan Jovanović (a další obžalovaní) jsou vinni, že se na přelomu let 2002 a 2003 spikli s úmyslem spáchat zločin proti ústavnímu pořádku," prohlásila předsedkyně trestního senátu Nata Mesarevičová. "Byl to politický zločin, zločin proti státu," dodala.
Bývalý velitel zvláštní policejní jednotky "červených baretů" Ulemek zvaný Legija byl podle soudu organizátorem vražedného spiknutí, zatímco jeho zástupce, odstřelovač Jovanović prvního prozápadního srbského premiéra zastřelil. "Ulemek vše připravil, Jovanović vypálil kulku," řekla soudkyně.
Ulemkův advokát po vynesení rozsudku podle internetové stránky agentury Tanjug oznámil záměr odvolat se k nejvyššímu soudu a podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Stanovisko ostatních odsouzených ohledně odvolání zatím není známo.
Dalších deset obviněných bylo odsouzeno k trestům od osmi do 35 let vězení. Většina z nich byla členy zločinecké organizace nazývané Zemunský klan, jehož šéfové byli zabiti policisty krátce po premiérově zavraždění. Mnozí měli za sebou i boje v řadách polovojenských jednotek v Bosně, Chorvatsku a Kosovu. Mezi atentátníky byl i příslušník tajné policie.
Není dosud jasné, zda se odsouzení proti rozsudku odvolají. Pět obviněných bylo odsouzeno v nepřítomnosti, zmizeli krátce po atentátu.
Třináctý obviněný, Dejan Milenković, byl zproštěn obvinění z vraždy za to, že jako korunní svědek pomohl usvědčit své společníky. Zodpovídat se bude jen za menší prohřešky.
Pokus o puč
Podle prokurátora Jovana Prijiče bylo hlavním cílem atentátu na premiéra "svrhnout vládu a dosadit k moci osoby, které by zločinci měli pod kontrolou". Odstřelovač Jovanović se původně doznal, že vražda měla zabránit vydání dalších podezřelých z válečných zločinů do Haagu. Později však příznání odvolal jako vynucené.
Ulemek byl již jednou v jiném procesu ke 40 letům vězení odsouzen - za odstranění Miloševičova odpůrce, bývalého srbského prezidenta Ivana Stamboliče v květnu 2000. Kromě toho si odpykává i trest 15 let žaláře za pokus o vraždu v roce 1999, jejíž obětí měl být tehdejší opoziční vůdce a pozdější srbský ministr zahraničí Vuk Drašković.
Atentát na Djindjiče byl první vraždou úřadujícího premiéra v Evropě od dob vražedného útoku na předsedu švédské vlády Olofa Palmeho v roce 1986.
Verdikt soudkyně vynesla za přítomnosti prezidenta Borise Tadiče a členů někdejší Djindjičovy vlády. Připomněla, jakým šokem pro miliony Srbů bylo zavraždění předsedy vlády v okamžiku, kdy se zdálo, že se osud země i jejich životy obracejí k lepšímu.
Zoran Djindjić, který stanul v čele vlády po Miloševičově pádu v roce 2000, byl zavražděn 12. března 2003. Jeho smrt byla považována za odvetu nacionalistů za vydání Miloševiče haagskému tribunálu. Proces s obžalovanými začal v prosinci 2003. Djindjičovi stoupenci však tvrdí, že srbská justice selhala, protože se jí ani během zdlouhavého procesu nepodařilo odhalit, kdo si zavraždění ministerského předsedy skutečně objednal.
Bývalý ministr spravedlnosti v Djindjičově vládě vyslovil s verdiktem dílčí spokojenost. "Dozvěděli jsme se první část záhady a vykonavatelé byli odsouzeni. Zbývá odhalit inspirátory a organizátory," řekl Vladan Batić. Pátrat by se podle něj mělo v politických kruzích odmítajících haagský tribunál a mezi vlivnými podnikateli.
Foto: ČTK/AP
