Premiéry a prezidenty 27 zemí Evropské unie čeká v pátek odpoledne debata o dvou tématech, jež se týkají budoucnosti společenství po britském odchodu na jaře příštího roku. Podle dopisu, kterým je do Bruselu pozval předseda schůzek Donald Tusk, budou šéfové států a vlád nejprve probírat možné změny ve fungování EU a pak si poprvé pohovoří o budoucím dlouhodobém rozpočtu unie po roce 2020.
Konkrétní závěry se nečekají, neformální setkání je pro státníky příležitostí k první výměně názorů na témata, která budou v příštích měsících v EU řešena na nejrůznějších úrovních. Mnohé z nich, například vznik celounijních kandidátních listin pro volby do europarlamentu, jsou podle Tuska i diplomatů spíše otázkou třeba až pro volby v roce 2024. Ještě vzdálenější budoucnosti se týkají věci jako možné spojení funkce předsedy Evropské komise a Evropské rady či úvahy o změnách unijních smluv, které by umožnily častěji rozhodovat většinovým hlasováním místo nyní mnohdy potřebné jednomyslnosti.
Už pro volby na jaře 2019 je ale aktuální otázka systému takzvaných vedoucích kandidátů, tedy celoevropských lídrů kandidátek. Jednoho či jednu z nich chce europarlament vidět jako šéfa budoucí Evropské komise. Toho ale podle unijních pravidel navrhuje europarlamentu ke schválení Evropská rada, tedy prezidenti a premiéři členských zemí. Ti tak nyní musí přemýšlet nad otázkou, jak se k žádosti europarlamentu postaví. Podle diplomatů by měli dát najevo, že v celé věci neexistuje žádný automatismus a summit o novém šéfovi komise hodlá rozhodovat samostatně.
Bez problémů páteční summit potvrdí záměr zmenšit příští europarlament, v němž po brexitu a volbách na jaře 2019 zasedne místo nynějších 751 jen 705 poslanců.
Klíčovou částí debat u pracovního oběda bude výměna názoru na budoucí financování unie. Evropská komise hodlá na počátku května přijít s první představou budoucího víceletého finančního rámce po roce 2020 a šéfové států a vlád budou mít v pátek poprvé příležitost porovnat své pohledy na jeho možnou podobu.
Britský odchod z unie bude znamenat každoroční mezeru možná až 13 miliard eur (asi 325 miliard korun) a tu podle komise nepůjde zaplnit jen úsporami. Unie chce udržet své stávající financování, jako je společná zemědělská politika či strukturální fondy, ale soustředit se také na lepší financování kroků k řešení migrační problematiky, lepší ochranu vnější hranice bloku či společný postup v obranné oblasti. Možné je tak zvýšení příspěvků států do unijního rozpočtu či snaha o dohodu na některých nových zdrojích financování, třeba na dani z obchodování s emisními povolenkami či celoevropské dani z plastů.
Summit v pátek tak pro premiéry a prezidenty 27 zemí (bez Británie) bude první možností zjistit, jak se na priority dlouhodobého rozpočtu po roce 2020 dívají jejich kolegové z jiných hlavních měst.
Už nyní je například jasné, že část zemí chce přístup k penězům z unijních fondů, tedy věc důležitou pro ČR i další státy ze středu a východu EU, nově podmínit například kvalitou právního státu či soudního systému v přijímajících zemích či mírou jejich spolupráce na řešení migrační krize. Z Berlína i odjinud opakovaně zní, že "solidarita není jednosměrná ulice". Migrace jako taková ale tématem schůzky nebude.
Celkem 24 šéfů států a vlád zemí EU, včetně českého premiéra Andreje Babiše, se už dopoledne v Bruselu před summitem zúčastní rozsáhlé konference spolupořádané EU, OSN a Africkou unií o podpoře zemí na jižním okraji Sahary. Lepší bezpečnostní i rozvojová spolupráce má pomoci s řešením migrační krize. Česko patří mezi evropské státy, které na podporu Afriky finančně přispívají.
