I letos volili lidé v bývalé východní a bývalé západní části Německa značně odlišně. Na východě byly o dost slabší konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), výrazně silnější naopak protiimigrační a protiislámská Alternativa pro Německo (AfD) a Levice. Vyplývá to z prognóz veřejnoprávních televizí ARD a ZDF.
CDU/CSU na západě podle ARD získala 34,4 procenta, zatímco na východě jen 27,3 procenta. Ještě o něco větší byl rozdíl u sociálních demokratů, kteří si na západě přišli na 22,2 procenta hlasů a na východě jen na 14,6 procenta.
V zemích někdejší Německé demokratické republiky (NDR) bodovala Alternativa pro Německo, která zde s odhadovaným ziskem 21,1 procenta hlasů byla druhá nejsilnější. Podle ZDF tady dostala dokonce 22,9 procenta hlasů. Na západě spolkové republiky protestní strana obdržela 10,7 procenta (11,3 podle ZDF).
Na východě se 16,5 procenta podle ARD uspěla také Levice, která na západě dostala jen 7,1 procenta. Nejméně se v obou částech země lišily výsledky svobodných demokratů - na západě 11,3 a na východě 7,9 procenta - a Zelených - 9,7 a 6,1 procenta.
Strana Levice má kořeny hlavně na východě Německa, kde se postupně přetvářela z někdejší vládnoucí komunistické strany SED. V roce 2007 se východoněmečtí postkomunisté sloučili se západní levicovou formací WASG, což nově vzniklé Levici zajistilo i výraznější rozšíření na západ Německa.
Volební účast se na západě spolkové republiky podle ZDF pohybovala kolem 78 procent, na východě okolo 74 procent.
Politologové rozdíly, které v obou částech země panují i 27 let po znovusjednocení Německa, vysvětlují především mnohem slabší voličskou identifikací s jednotlivými stranami na východě země.
