Uspokojení v Rusku, frustrace a zklamání ve východní Evropě. Těmito a podobnými slovy komentují evropská média změnu postoje Bílého domu k raketovému štítu v Česku a Polsku. K nespolehlivému partnerovi ve Washingtonu cítí Češi a Poláci zlost, píše doslova německý Der Spiegel.
Magazín Spiegel připomíná, že Rusko projekt protiraketové obrany kritizovalo v minulosti jako provokaci a opakovaně hrozilo vojenskými protiopatřeními. Pozorovatelé hodnotí změnu Obamova postoje také jako pokus USA získat podporu Kremlu pro nové sankce vůči Íránu a ve válce v Afghánistánu.
Mezitím rostou ve východní Evropě obavy, dodává Spiegel, že sbližování Ruska a Ameriky by mohlo jít na účet spojenců USA v bývalém východním bloku. Wall Street Journal cituje jednoho vysokého příslušníka Pentagonu, že „Poláci jsou nervózní".
Hluboké zklamání vyjádřil polský exprezident Lech Walesa. V rozhovoru pro televizi TVN24 řekl: „Američané se vždy starali jen o vlastní zájmy a všechny ostatní využívali." Poláci musejí nyní podle něj přezkoumat svůj pohled na Spojené státy a myslet na své vlastní zájmy. Walesa prý podobný vývoj očekával.
Ve Spolkové republice vyvolalo Obamovo oznámení uložit raketový štít ve východní Evropě k ledu široký souhlas. Sociální demokraté (SPD) vyjádřili optimismus ohledně následných jednání o odzbrojovací smlouvě týkající se atomových strategických raket. Liberální FDP vyjádřila ústy svého předsedy Guida Westerwelleho přání, aby německá vláda využila příležitosti a jednala s Američany o stažení jejich jaderných zbraní z území Německa.
Němečtí Zelení nicméně poznamenávají, že Obamovo rozhodnutí je blamáží a políčkem pro kancléřku Angelu Merkelovou, která vždy podporovala Bushovy raketové plány. Podle předního činitele Zelených a někdejšího spolkového minstra životního prostředí Jürgena Trittina by systém protiraketové obrany masivně ohrozil bezpečnost v Evropě.
"Americké rozhodnutí (...) upevňuje slib, který Obamova vláda učinila brzy na začátku, ‘resetovat' napjaté vztahy s Ruskem. Ale tento krok zřejmě posílí znepokojení mezi východními Evropany stran závazku Washingtonu o jejich kolektivní bezpečnost a bude přijat s obavami v Izraeli," píše britský The Guardian.
A britské Timesy konstatují: "Vladimiru Putinovi může být odpuštěno, že si dal dnes k snídani oslavný panák vodky. (...) Jeho nesmiřitelná opozice vůči projektu se vyplatila, vyústila v odvážnější Kreml, v jeho úsilí obnovit svou strategickou "sféru privilegovaných zájmů" nad bývalými sovětskými satelity.
Prodáním polské a české loajality za uspokojení bezpečnostních zájmů Ruska Spojené státy signalizují, že už nezpochybňují právo Moskvy prosazovat své zájmy ve východní Evropě." Přední britské listy se tématu věnují na svých předních stranách včetně řady komentářů.
A The Financial Times poznamenává: "Zaprvé, Rusko nečelí žádné myslitelné hrozbě od NATO. Expanze aliance do Gruzie a Ukrajiny se zastavila. Pan Obama brzdí s raketovým štítem v Evropě, projektem, kterého se Rusko obávalo. Rusko by proto mělo odpovědět tak, že zmírní bezpečnostní napětí v Evropě, zvrátí své nedávné rozhodnutí zrušit smlouvu, kontrolující hlavní síly v Evropě. Nemělo by vznášet nové bezpečnostní požadavky.
Zadruhé, Rusko musí přitvrdit svou pozici na íránské jaderné plány. (...) Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyloučil možnost uvalení sankcí.To je absurdní pozice. Svět míří k íránské krizi. Rusko musí ukázat, že ji míní zamezit."
Fioto: Pentagon, TVN24 a Bílý dům
