Dětské hračky inspirovaly mladého nizozemského vynálezce k vytvoření podivně vyhlížejícího zařízení, které prý může zachránit tisíce životů a končetin lidí v jeho rodném Afghánistánu. Štětinatou kouli, jež se podobá obří kuličce odkvetlé pampelišky, montuje z bambusových tyčí. Díky tomu je dost lehká na to, aby ji mohl hnát vítr po zaminovaném poli, kde bude odpalovat nevybuchlé miny.
Desetiletí války, především pak sovětská invaze v letech 1979 až 1989, zanechala venkovské oblasti Afghánistánu pokryté nášlapnými minami, které si neustále vybírají nové oběti, především na dětech. V malé dílně jihonizozemského města Eindhoven proto devětadvacetiletý Massoud Hassani montuje svá zařízení zvící golfového vozíku, kterým říká "mine kafon" - odpalovač min.
"Inspirovaly mě dětské hračky, se kterými jsme si hráli jako děti na předměstí Kábulu," řekl. "Kafon", což je zkratka ze slova "kafondan", které v jeho rodném jazyce dárí znamená "něco, co vybuchne", tvoří 150 bambusových nožek přišroubovaných k centrální kovové kouli.
Na konci každé nožky je bílý plastikový kotouč o velikosti malého házecího talíře frisbee; k bambusové tyči je připojen černou gumovou součástkou, jaká se používá k upevnění řadící páky v automobilech.
Kafon se podobá bílé kouli odkvetlé pampelišky nebo obří kuličce bodláku. A stejně tak se kutálí poháněná větrem, zatímco nožky - jak Hassani doufá - budou odpalovat nastražené miny. Vzhledem k tomu, že nožky jsou z bambusu, je snadné je vyměnit.
Jakmile některou exploze utrhne, jednoduše se místo ní našroubuje jiná, takže kafon se dá používat znovu a znovu.
Uvnitř kovového středu je GPS sledující a zaznamenávající pohyb kafonu po oblasti, která má být odminovaná. Na počítač se pak přenáší mapa s přesně vyznačenou částí, která už je bezpečná.
Hassani stále ještě zařízení testuje. Především usiluje o stoprocentní kontakt mezi nožkami kafonu a zemí, aby měl jistotu, že žádnou minu nemine. První testy, jednak s využitím výbušnin holandských obranných sil a také jedna terénní zkouška v Maroku, měly slibné výsledky.
"Víme, že tohle je funkční prototyp. Ale i tak ještě musíme udělat spoustu testů," řekl Hassani s tím, že do akce nebude kafon nasazen, dokud nebude stoprocentně prověřený.
Spolu s mladším bratrem Mahmudem nyní hledá sponzory. S jejich pomocí by chtěl získat 123 tisíc eur, abymohl v srpnu vzít kafon do Afghánistánu k dalším testům. Do původní vlasti by se tak bratři vrátili poprvé od roku 1998, kdy přes Pákistán a Uzbekistán pěšky prchali ze země před Talibanem. Podařilo se jim dostat do Nizozemí a nyní mají nizozemské občanství.
Navzdory snahám zůstává Afghánistán jednou z nejzaminovanějších zemí na světě. Od roku 1989 tu bylo sesbíráno zhruba 650 tisíc nášlapných min, 27 tisíc protitankových min a více než 15 milionů kusů další nevybuchlé munice. V červnu loňského roku OSN uvedla, že v zemi je stále 5233 "nebezpečných zón" pokrývajících 588 čtverečních kilometrů, což ohrožuje více než 750 tisíc obyvatel.
V uplynulém roce miny a další munice zabily nebo zranily více než 800 lidí; více než polovina obětí byly děti, uvedla organizace Handicap International, která je držitelem Nobelovy ceny za mír.
