Internetový portál WikiLeaks tvrdí, že zveřejnil všechny americké diplomatické depeše, které má k dispozici. Ve čtvrtek obvinil britský deník The Guardian, že kvůli jeho chybě unikly z archivů WikiLeaks statisíce neupravených amerických diplomatických depeší. Údajně to může ohrozit přinejmenším sto lidí, kteří Američanům předávali informace.
WikiLeaks, který se specializuje na zveřejňování tajných dokumentů na síti Twitter, oznámil zveřejnění 251 287 amerických diplomatických depeší, které je možné číst pomocí hesel. Upřesnil internetovou adresu, na kterých lze hesla najít. Neupřesnil však, zda ze všech dokumentů byla nebo nebyla odstraněna jména osob, kterých se texty týkají.
Na svých internetových stránkách portál jen zatím bez textu konstatuje zveřejnění 251 287 depeší.
WikiLeaks loni zveřejnil tajné zprávy americké armády o válkách v Afghánistánu a v Iráku. V listopadu začal pozvolna zveřejňovat i tajné diplomatické depeše. Na internetu se ale dosud objevila jen malá část ze čtvrt milionu dokumentů, které portál údajně získal. Nevypouštěl je přímo, nýbrž je vydávalo pět světových médií – The Guardian z Británie, španělský El País, německý Der Spiegel, americké The New York Times a francouzský Le Monde. Když se v posledních dnech začaly v německých médiích objevovat zprávy, že WikiLeaks ztratily kontrolu nad materiály, portál náhle zveřejnil velké množství depeší.
Na úniku souboru původních, neredigovaných depeší měla jistý podíl i roztržka mezi Julianem Assangem a Danielem Domscheitem-Bergem (dříve vystupoval pod pseudonymem Daniel Schmidt), někdejší "dvojkou" WikiLeaks, jenž s několika dalšími na podzim od Assange odešel. Vzali s sebou i celý obsah serveru, včetně skrytého zaveslovaného souboru. Nakonec vše vrátili, ale právě tajný soubor se nejspíš nedopatřením dostal na internet, byť bez hesla. Assange z úniku i další neprofesionality viní redakci Guardianu.
"Odsuzujeme rozhodnutí WikiLeaks vydat neredigované depeše amerického ministerstva zahraničí, jež mohou uvést zdroje v nebezpečí," vyjádřilo se oněch pět redakcí. V minulých měsících však prý šéf WikiLeaks Julian Assange spolupracoval s devadesáti dalšími médii po celém světě, aby se zveřejňování depeší zrychlilo a nedělo se pouze na Západě.
"Assange se bál, že nebude jediný, kdo bude depeše publikovat," soudí Domscheit-Berg podle Guardianu. "Je velice egocentrický a naprosto iracionální." Nutno ovšem dodat, že odpadlík založil obdobnou službu - OpenLeaks. Některá média tak spekulují, že únik z WikiLeaks zařídil on sám, aby Assange zdiskreditoval. Kvůli OpenLeaks ho také vyloučil německý spolek hackerů Chaos Computer Club.
Ohrožení
V reakci na ztrátu důvěrných dat přestala WikiLeaks podporovat i organizace Reportéři bez hranic, jež (jako řada dalších) zálohovala obsah serverů. "Některé z nových depeší zřejmě nebyly redigovány a ukazují jména informátorů v různých zemích, včetně Izraele, Jordánska, Íránu a Afghánistánu. Byť zatím nebylo prokázáno, že by životy byly ohroženy, následky, jež by odhalení mohla mít na informátory, jako výpovědi, fyzické útoky i jiné odvety, nelze zanedbat," oznámila organizace. "Jelikož je teď zpochybněna ochrana zdrojů, Reportéři bez hranic se do ujasnění rozhodli pozastavit stránky. Nebezpečí hrozí také třeba homosexuálům v zemích, kde jsou perzekvováni, v depeších je o některých také zmínka.
Podle amerických vyšetřovatelů získal portál tajné dokumenty od vojína Bradleyho Manninga, který je údajně vynesl z vnitřní armádní sítě během své služby v Iráku. Manning je kvůli údajnému úniku informací obviněn ze zrady a ze spiknutí s nepřítelem a hrozí mu až doživotní vězení.
V souboru jsou zřejmě také stovky depeší z amerických ambasád v Praze i Bratislavě, jež řešily mimo jiné vyjednávání o radaru k protiraketovému programu USA.
