Z čeho viní mezinárodní tribunál Karadžiče

Genocida, zločiny proti lidskosti nebo porušování ženevských konvencí. To je stručný výčet některých obvinění, kterým bude s největší pravděpodobností čelit bývalý bosenskosrbský předák u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.

Zločinů se Karadžić údajně dopustil jako prezident bosenské Republiky srbské za války v Bosně, která si v letech 1992-1995 vyžádala na 300 tisíc mrtvých.

Srbský soud dnes nařídil vydat Radovana Karadžiče haagskému Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

ČTĚTE TAKÉ: Srbové lapili Karadžiče. Živil se jako alternativní lékař

Karadžić je nyní obviněn z jedenácti zločinů, které podle obžaloby spáchal v letech 1992-1996 a za které mu hrozí doživotní vězení:

1) Obvinění z genocidy (Srebrenica).

2) Obvinění ze spoluúčasti na genocidě (Srebrenica).

3) Pět obvinění ze zločinů proti lidskosti (vyhánění; vraždy; politické, etnické a náboženské pronásledování; perzekuce; nehumánní činy).

4) Tři obvinění z porušování válečných zákonů a zvyklostí (vraždy; zločiny na civilistech; braní rukojmích).

5) Obvinění z vážného porušení ženevských konvencí (vraždy).

Karadžić, na kterého byl opakovaně vydán mezinárodní zatykač, obvinění vždy popíral a tribunál v Haagu naopak obvinil, že je politickým nástrojem k trestání "jen a jen Srbů".

Podle obžaloby patřil Karadžić spolu s bývalým vrchním velitelem bosenskosrbské armády generálem Ratkem Mladičem k hlavním aktérům plánu na "etnické vyčištění" některých oblastí Bosny a Hercegoviny a vytvoření "velkého Srbska". Obžaloba tvrdí, že Karadžić připravil "akční plán založený na perzekucích, teroru a vyhánění nespolupracujících osob".

 Bývalý prezident bosenské Republiky srbské je podle obžaloby zapleten do tří nejhrůznějších momentů války v Bosně: genocidy v Srebrenici, obléhání Sarajeva a držení tisíců civilistů v táborech v oblasti Prijedoru na severozápadě Bosny.

Karadžić podle obžaloby "plánoval či pomáhal plánovat perzekuci muslimských obyvatel Srebrenice", která se v červenci 1995 stala dějištěm největšího masakru civilního obyvatelstva v Evropě od druhé světové války: na sedm až osm tisíc muslimských dětí a mužů bylo popraveno bosenskosrbskými silami po pádu této zóny.

Jako nejvyšší velitel bosenskosrbské armády je Karadžić odpovědný i za obléhání Sarajeva. Podle tribunálu plánoval "bombardování a ostřelování civilního obyvatelstva" města, kde dříve vykonával psychiatrickou praxi.

Karadžić je obviněn i ze zadržování tisíců chorvatských či muslimských civilistů z Bosny v táborech za "hrůzných a nehumánních" podmínek, zejména v oblasti Prijedoru. V roce 1992 způsobily ve světě šok fotky vyhublých vězňů z těchto táborů.

Karadžić je také viněn z toho, že v roce 1995 zajal v různých částech Bosny přes 200 "modrých přileb" OSN.

V srpnu 2000 jej newyorský federální soud v nepřítomnosti odsoudil k zaplacení 745 milionů dolarů jako náhradu škody skupině muslimských bosenských žen, které ho zažalovaly pro znásilnění a mučení.

O měsíc později jej newyorský soud odsoudil k pokutě a odškodnění v celkové výši 4,5 miliardy dolarů (180 miliard korun) za hrubé porušování lidských práv včetně genocidy, mučení, znásilňování, popravy, válečné zločiny a etnické čištění.

Foto: AP, Reuters