Hrdinství, kterému se nikdy nedostalo ovací, připomíná film o zachránkyni židovských dětí. Polka Irena Sendlerová za druhé světové války vyvezla s pomocí přátel z varšavského ghetta na 2 500 dětí. O jejím činu vypovídá snímek Příběh Ireny Sendlerové, který měl dnes evropskou premiéru v severopolském Gdaňsku.
V úterý v tomto přístavním městě vypuknou velkolepé akce připomínající 70. výročí začátku druhé světové války.
Scénář k filmu napsal John Kent Harrison, který se s jejím příběhem seznámil před třemi lety v Polsku, když tu točil minisérii o papeži Janu Pavlu II. Harrison snímek také režíroval. Dnes své dlaně otiskl do chodníku v gdaňské aleji hvězd. Spolu s ním to učinila i představitelka hlavní role Anna Paquinová.
Hudbu k filmu napsal Jan Kaczmarek, nositel Oscara, který vytvořil hudbu například ke snímku Petra Zelenky Karamazovi. Podobně jako ve Spojených státech, kde měl Příběh Ireny Sendlerové premiéru v dubnu, se i v Polsku setkal s vřelým přijetím a diváci odměnili jeho tvůrce ovacemi.
O hrdinství ženy, která riskovala vlastní život, aby zachránila život jiných, dlouho veřejnost nevěděla. Sama se tím, že od podzimu 1940 do varšavského ghetta zřízeného nacisty nosila Židům jídlo, šaty a léky, nechlubila.
Od konce léta 1942 začala z ghetta "pašovat" židovské děti - v pytlích, kufrech, ve vozech vyvážející odpad; v přestrojení za zdravotní sestru vjížděla do ghetta se sanitkou a uspané děti vozila ven v rakvích jako zemřelé na tyfus, prchala s nimi přes sklepy a schovávala je v tramvajích. Děti umisťovala do polských rodin a katolických klášterů.
V roce 1943 Sendlerovou zajalo gestapo a odsoudilo k smrti, výkonu trestu unikla díky vysokému úplatku, který za její propuštění zaplatila podzemní organizace polské exilové vlády Rada pro pomoc Židům, známá pod krycím názvem Žegota.
S novou totožností pokračovala v odboji až do osvobození. Po válce se starala o sirotčince a domovy důchodců. Sendlerová zemřela loni v květnu ve Varšavě ve věku 98 let.
Film Příběh Ireny Sendlerové je založen na autorizované biografii Matka dětí holocaustu: Příběh Ireny Sendlerové, kterou v roce 2005 napsala Anna Mieszkowská. Film vznikl v produkci společnosti Hallmark.
Copak mi celý svět pomáhal? |
Dcera lékaře a aktivisty Polské socialistické strany vyrůstala v prostředí sociálně vnímavé předválečné inteligence. Mezi otcovými pacienty převládali chudí Židé, partnery Ireniných dětských her se staly židovské děti, holčička brzy začala mluvit jejich jazykem. Na konci světové války ošetřoval otec oběti epidemie tyfu a sám nemoci podlehl. Na pohřeb přišly zástupy Židů a místní židovská obec nabídla, že bude Ireně do plnoletosti platit stipendium. Když zde ve 30. letech bylo zavedeno tzv. lavicové ghetto, protestovala a byla ze studia dočasně vyloučena. Diplom obhájila těsně před válkou, učitelské místo kvůli své politické orientaci (vstoupila do socialistické strany) nedostala. Na počátku války byla zaměstnána na sociálním odboru varšavského magistrátu. Sociální pomoc židovským rodinám byla po okupaci zakázána, Irena však v rámci desetičlenné konspirační skupiny, působící na jejím pracovišti, poskytovala na základě zfalšovaných dokumentů podporu asi třem tisícům Židů. Poté, co v listopadu 1940 Němci uzavřeli varšavské ghetto, získala Irena Sendlerová propustku a docházela do ghetta jako zdravotní sestra. Fotografie z té doby ukazuje mladou ženu v obleku sestry, s výraznými rysy, s pohledem, který prozrazuje směs rozhodnosti, únavy a bolesti. Když po letech jeden americký novinář prohlásil, že by od ní měl o dobových událostech uslyšet celý svět, odpoví Irena Sendlerová: Děti byly vyváděny či vyváženy trůznými způsoby. Na zdroj: holocaust.cz |
To její matka odmítla, vybídla však sedmiletou dceru, aby si 
Když se schylovalo k likvidaci ghetta, právě v době, kdy téměř tříleté konspiraci v rámci magistrátu hrozilo prozrazení, vznikla v prosinci 1942 na popud polské emigrační vlády Rada pomoci Židům (Żegota) - ojedinělý fenomén evropských válečných dějin. V Żegotě se totiž k záchraně Židů spojili v rámci podzemních státních struktur zástupci židovských i nežidovských organizací a demokratických uskupení napříč politickým spektrem. Příslušníci Żegoty zachránili tisíce životů. I. Sendlerová se stala vedoucí dětské sekce. Ve stínu blížící se záhuby přemlouvala rodiče, aby přistoupili na pokus o záchranu svých dětí.
Foto: Bundesarchiv, stránky filmu Příběh Ireny Sendlerové a Wikipedia,
