Nový zákon
Za stejnou práci stejná výplata. Němci se bojí vlny žalob

Zaměstnanci středních a velkých firem v Německu budou mít právo vědět, kolik peněz berou jejich kolegové či kolegyně na téže pozici. A případně žádat dorovnání platu na stejnou úroveň.

Zákon zavádějící "nárok na platovou rovnost" platí v Německu oficiálně už od letošního června, zaměstnavatelé ale dostali půl roku na to, aby se novému zařízení přizpůsobili. Prakticky tak nové zařízení začíná platit až za měsíc. Už dnes se ale některé firmy bojí toho, že zákon přinese vlnu zaměstnaneckých sporů a soudních žalob.

"Ze znění zákona není například vůbec jasné, jak se při srovnávání platů budou hodnotit regionální rozdíly nebo zaměstnanecké benefity," uvedl Markulf Behrendt, expert na pracovní právo z advokátní kanceláře Allen & Overy.

Hlavním záměrem přijatého zákona byla snaha zákonodárců odbourat platovou nerovnost mezi pohlavími, tedy zajistit, aby ženy na stejných pozicích jako muži braly také stejný plat. Nařízení ale platí i v obecné rovině. To znamená, že ve firmách s více než 200 zaměstnanci má každý zaměstnanec právo na to, aby mu zaměstnavatel sdělil mzdu jeho kolegy. A pokud se mzdy na stejné úrovni firemní hierarchie výrazně liší, musí vedení firmy sdělit proč.

"To bude pro mnoho zaměstnavatelů opravdu těžký a podle mého názoru někdy i neřešitelný oříšek," varuje Behrendt. Zvlášť u vedoucích pozic, kde byl plat stanoven na základě individuálního vyjednávání, bude podle něj zaměstnavatel jen s obtížemi vysvětlovat, z jakých konkrétních a zákonných důvodů bere jeden vedoucí oddělení více peněz než druhý. A těžkou práci nejspíše mohou mít i soudy.

Pokud totiž na základě informací o platech a platové politice získá nějaký zaměstnanec, ať muž nebo žena, pocit, že je bez racionálního důvodu "platově" diskriminován, může se obrátit na soud a žádat nápravu. A to není jediná změna, kterou přináší nový zákon.

Firmy nad 500 zaměstnanců budou muset pravidelně předkládat úřadům zprávu o tom, jak zajišťují nárok na rovnost platů ve stejných pozicích. "Jsem hluboce přesvědčena o tom, že nový zákon v dlouhodobém horizontu přinese pozitivní změny ve společnosti i firemní kultuře a povede také k tomu, že odbourá tabu nemluvit o platech," uvedla krátce po schválení zákona německá ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež Manuela Schwesigová.

I když mnozí právníci a manažeři nové nařízení kritizují, v průzkumech naprostá většina velkých firem, jako například Bayer, McDonalds nebo IG Metall, tvrdí, že není důvod k obavám. Firmy jsou údajně kdykoliv připraveny doložit, že nikoho platově nediskriminují. "Udělali jsem si rozsáhlou analýzu platů všech našich 2400 zaměstnanců a dospěli k závěru, že neexistují žádné důkazy o významných nebo systematických rozdílech v odměňování uvnitř firmy," uvedl v tiskové zprávě farmaceutický koncern Bayer.

I když nový německý zákon je v mnoha ohledech v Evropě ojedinělý, zavedení práva na informace o platu kolegy či kolegů v zaměstnání žádnou novinku nepředstavuje. Ve Finsku, Švédsku a Norsku mají lidé už dlouho lidé právo dostat se k informacích o příjmech nejen svých spolupracovníků, ale doslova každého obyvatele státu od prezidenta až po pomocného dělníka. Daňové přiznání je totiž veřejnou listinou, do které může nahlédnout každý, kdo o to požádá.