Úmysl Íránu zvýšit kapacitu na obohacování uranu, čímž Teherán reaguje na vypovězení mezinárodní jaderné dohody z roku 2015 jedním ze signatářů, Spojenými státy, se nebezpečně přibližuje hranici přijatelného. V rozhlasové stanici Europe 1 to uvedl Jean-Yves Le Drian, ministr zahraničí další ze signatářských zemí - Francie.
"Je vždy nebezpečné zahrávat si s červenou linií," prohlásil Le Drian s tím, že se na úsilí zbývajících signatářských zemí dohodu zachránit nic nemění. K ostatním signatářům patří kromě Francie, USA a Íránu ještě Británie, Německo, Rusko, Čína a EU. Evropané sice chtějí dohodu zachovat, avšak i oni stejně jako USA poukazují na vliv Íránu v regionu a na jeho balistický program.
Le Drian se vyjádřil poté, co v úterý izraelský premiér Benjamin Netanjahu po setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že dohoda stejně nejspíš zanikne sama po odstoupení Spojených států a opětovném zavedení sankcí vůči Teheránu.
Americký prezident Donald Trump oznámil odstoupení od dohody v květnu. Dohoda umožnila zmírnění protiíránských sankcí výměnou za ústupky Íránu v jeho jaderném programu, který byl podle Západu zaměřen vojensky. Trump dohodu dlouhodobě kritizoval a mimo jiné poukazoval právě na to, že se nevztahuje na íránský balistický program.
Macron v úterý varoval všechny zúčastněné strany před stupňováním sporu, který by podle něj mohl vést až ke "konfliktu". Írán předtím v úterý oznámil, že začal budovat infrastrukturu pro umístění moderních centrifug na obohacování uranu.
"Vyzývám všechny strany ke zklidnění situace," uvedl Macron. Dodal ale, že úterní sdělení Teheránu neznamená, že by Írán porušil své závazky plynoucí z jaderné dohody. Nejvíce ohrožen íránskými aktivitami se cítí právě Izrael.
