Francie řešila důchodovou reformu, právo na potrat zakotvila do ústavy

Výběr hlavních událostí ve Francii od minulých parlamentních voleb v červnu 2022 před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami 30. června a 7. července:

Parlamentní volby, eurovolby a vládní změny

19. června 2022 - Ve druhém kole parlamentních voleb (první kolo 12. června) zvítězila centristická koalice Spolu prezidenta Macrona se ziskem 38,6 procenta hlasů a 245 mandátů, levicová formace NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) získala 31,6 a 131 mandátů, Národní sdružení 17,3 a 89, Republikáni 7 a 61. Macronova koalice ztratila většinu v Národním shromáždění.

8. ledna 2024 - Premiérka Élisabeth Borneová rezignovala na funkci. Jejím nástupcem jmenoval prezident Emmanuel Macron 9. ledna Gabriela Attala, stal se ve svých 34 letech dosud nejmladším premiérem. Nová vláda byla představena 11. ledna, novým ministrem zahraničí a evropských záležitostí se stal dosavadní šéf liberální frakce europoslanců Stéphane Séjourné, své posty si udrželi šéfové dalších klíčových ministerstev, ministryní kultury se stala Rachida Datiová.

5. února 2024 - Francouzská opozice se neúspěšně pokusila vyslovit nedůvěru kabinetu Gabriela Attala. Návrh podpořilo 124 poslanců, pro svržení vlády bylo potřeba 289 hlasů.Na začátku února skončila ve funkci kritizovaná francouzská ministryně školství Amélie Oudéaová-Castéraová; vystřídala ji bývalá ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová.

9. června 2024 - Volby do Evropského parlamentu vyhrálo s velkým náskokem krajně pravicové Národní sdružení (RN), které dostalo 31,4 procenta hlasů. Hnutí Obnova prezidenta Macrona dostalo 14,6 procenta. Třetí skončili socialisté a jejich blízcí spojenci s 13,8 procenta hlasů. Populistická levice z Nepodrobené Francie (LFI) dostala necelých deset procent hlasů. Prezident Macron v reakci na jasnou porážku své strany vyhlásil předčasné parlamentní volby na 30. června.

Důchodová reforma a protesty kolem ní

19. ledna 2023 - Generální stávkou a protesty na ulicích mnoha francouzských měst Francouzi zahájili rozsáhlé a bouřlivé protesty proti navrhované důchodové reformě, kterou na začátku loňského ledna představila francouzská vláda. Podle ní se mimo jiné měla posunout hranice odchodu do důchodu o dva roky na 64 let. Velké demonstrace a mezioborové stávky trvaly několik týdnů, proti reformě protestovaly statisíce Francouzů. Protesty se v některých případech zvrhly v násilnosti.

- Ty propukly zejména poté, co administrativa prezidenta Macrona prosadila zákon mimo Národní shromáždění. Neměla totiž zajištěnou dostatečnou většinu a hrozilo, že by předloha při hlasování ztroskotala. Vláda proto využila ústavního článku 49.3, který jí dovoluje obejít parlament předlohami, které se týkají rozpočtu a sociálního zabezpečení. Penzijní reforma tak dokončila cestu francouzským parlamentem 20. března poté, co opozice neuspěla se dvěma návrhy na vyslovení nedůvěry vládě.

- Protesty poté ještě chvíli pokračovaly a opozice napadla použití této metody, určené k řízení státu v době krizí, u Ústavní rady. Ta však dala vládě za pravdu - po právní stránce bylo vše v pořádku. Prezident Macron reformu podepsal 15. dubna, poté byla zveřejněna ve sbírce zákonů. Reforma začala platit od začátku září. Zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu ze 62 na 64 let se má odehrávat postupně do roku 2030. Už na začátku platnosti reformy tak začala platit věková hranice 62 let a tři měsíce.

- Na začátku listopadu 2023 vstoupila v platnost další klíčová část této reformy - takzvaný seniorský index. Jde o opatření, na základě kterého větší firmy musí zveřejňovat údaje o zaměstnávání starších pracovníků. Ústavní rada, která odsouhlasila prodloužení věkové hranice pro odchod do penze z 62 na 64 let, seniorský index nejdřív zamítla, přesto nakonec prošel legislativním procesem.

Právo na potrat do ústavy a další zákony

21. března 2023 - V parlamentu schválen návrh zákona "na obrodu jaderné energetiky", který má umožnit rychlou výstavbu nových jaderných reaktorů. Zákon má podle navrhovatelů zkrátit lhůty povolovacích řízení a přispět tak výstavbě šesti nových reaktorů do roku 2035. Odpůrci návrhu varovali před možnými riziky využívání jaderné energie a upozorňovali na problémy s radioaktivním odpadem.

19. prosince 2023 - Parlament schválil sporný imigrační zákon, který zpřísní pravidla, zejména omezí sociální dávky cizincům. Přísnější pravidla, která ilustrují posun v politice ve velké části Evropy doprava, vyvolala znepokojení mezi některými levicověji smýšlejícími zákonodárci.

4. března 2024 - Obě komory francouzského parlamentu 4. března na společné schůzi ve Versailles odhlasovaly zanesení práva na potrat do francouzské ústavy. Prezident Macron, který změnu ústavy podporoval, výsledek hlasování přivítal, stejně jako organizace hájící práva žen. Hnutí proti interrupcím naopak rozhodnutí zkritizovaly.

7. června 2024 - Francouzští poslanci v prvním čtení schválili rekordní armádní rozpočet. V letech 2024 až 2030 chtějí na modernizaci armády, včetně jaderných zbraní, vydat 413,3 miliard eur (9,8 bilionu korun). To je o 40 procent více, než byl obranný rozpočet na předchozí plánovací období.

Nepokoje na Nové Kaledonii a protesty proti krajní pravici

15. května 2024 - Francouzská vláda oznámila úmysl zavést na tichomořském ostrově Nová Kaledonie nejméně na 12 dní výjimečný stav ve snaze potlačit vážné nepokoje, při nichž zemřeli čtyři lidé Stovky dalších utrpěly zranění. Demonstrace souvisela s chystanou změnou volebního práva, kterou schválili poslanci dolní komory francouzského parlamentu. Změna místní ústavy by umožnila Francouzům žijícím v Nové Kaledonii alespoň deset let hlasovat v místních volbách. To by podle kritiků oslabilo vliv domorodých Kanaků.

15. června 2024 - Statisíce Francouzů vyšly do ulic, aby vyjádřily odpor vůči krajní pravici, která by se po předčasných parlamentních volbách mohla ve Francii dostat do vlády poprvé od druhé světové války.Protesty, které svolaly levicové strany a odborové svazy, se konaly v desítkách měst.