Případné rozmístění amerických raket poblíž ruských hranic by mohlo vést ke krizi srovnatelné s tou karibskou z 60. let minulého století, varoval náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Kvůli vyostření vztahů Moskvy a Washingtonu v roce 1962 se svět tehdy ocitl na pokraji jaderné války.
Rusko silně kritizuje americké plány rozmístit raketové systémy ve východní Evropě a odstoupení USA od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), uzavřené na konci studené války, uvedla agentura Reuters. Dohodu podepsali lídři Sovětského svazu a USA Michail Gorbačov a Ronald Reagan v prosinci 1987. Dokument oběma zemím zakazuje výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu o doletu od 500 po 5500 kilometrů; omezení se týká i odpalovacích zařízení.
Karibská krize propukla v roce 1962, kdy Moskva odpověděla na rozmístění amerických raket v Turecku vysláním svých střel na Kubu. USA pak zahájily námořní blokádu Kuby, kterou ukončily, když Moskva slíbila rakety stáhnout; USA se zavázaly nezaútočit na Kubu a odstranit rakety z Turecka.
Ruský prezident Vladimir Putin už v únorovém poselství o stavu země varoval USA před rozmístěním nových jaderných střel v Evropě po odstoupení od smlouvy INF. Ruská odpověď by podle něj byla nejen zrcadlová, ale i asymetrická, tedy ruské zbraně by byly schopny zasáhnout nejen místa dislokace amerických zbraní v Evropě, ale i "centrum rozhodování" v USA.
Loni v říjnu americký prezident Donald Trump ohlásil záměr smlouvu vypovědět kvůli tomu, že ji Rusko podle něj porušuje. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo dal v prosinci Moskvě ultimátum, aby během 60 dnů buď zničila či upravila střelu, která podle Washingtonu dohodu INF porušuje. Letos 1. února USA ohlásily, že od smlouvy odstupují. Tímto datem podle smluvních podmínek začala běžet půlroční výpovědní lhůta, která dává Moskvě možnost údajné porušování dohody napravit. Pokud se tak nestane, bude vypovězení ze strany USA po šesti měsících definitivní.
Putin začátkem února v reakci prohlásil, že Rusko na krok USA odpoví stejně, tedy také odstoupí od dohody a zahájí vývoj nových raket.
Předmětem sporu je ruská střela s plochou dráhou letu označovaná na Západě SSC-8 a v Rusku Novator 9M729. Podle amerických zpravodajců Rusko problematickou střelu testovalo šestkrát a pokaždé dolet přesáhl povolených 500 kilometrů, v jednom případě to bylo 2070 kilometrů. Podle Moskvy má ale střela dolet povolených 480 kilometrů.
