Rozhodnutí
Írán oznámil, že omezuje plnění svých závazků z jaderné dohody

Íránský prezident Hasan Rúhání oznámil, že jeho země se rozhodla zastavit plnění některých závazků plynoucích z mezinárodní jaderné dohody podepsané v roce 2015. Stalo se tak rok po vypovězení zmíněné dohody Spojenými státy. Rúhání v projevu k národu přenášeném íránskou státní televizí sdělil, že Írán si bude ponechávat přebytek obohaceného uranu a těžké vody a nebude je vyvážet, jak ho k tomu dohoda zavazuje. Uvedl rovněž, že země obnoví obohacování uranu na vyšší úroveň, pokud nebudou do 60 dnů dojednány podmínky nové jaderné dohody.

Rúháního projev zazněl přesně rok poté, co šéf Bílého domu Donald Trump sdělil, že Washington odstupuje od dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Washington po odstoupení od dohody zavedl proti Teheránu nové sankce, které zasáhly íránskou ekonomiku.

"Tento krok má dohodu zachránit, ne ji zničit," prohlásil dnes Rúhání. Pokud zbývající pětice zemí zahájí jednání a pomůže ochránit íránský ropný průmysl a bankovnictví čelící americkým sankcím, Írán se ke svým závazkům zakotveným v jaderné dohodě vrátí, dodal prezident.

Jak uvedl šéf americké diplomacie Mike Pompeo, Washington zatím vyčká s reakcí na postup Teheránu. "Myslím, že to bylo záměrně nejednoznačné... musíme počkat, jaké budou reálné kroky Íránu, než rozhodneme o americké odpovědi," řekl Pompeo během návštěvy Londýna. Dodal, že americká reakce závisí na tom, co Írán udělá, a ne na tom, co říká, že možná udělá.

Naproti tomu jeden z poradců amerického prezidenta Tim Morrison novinářům ve Washingtonu řekl, že oznámení Teheránu o zastavení plnění některých částí jaderné dohody "není nic jiného než vydírání Evropy". Podle Morrisona je čas zvýšit tlak na Írán. "Očekávejte brzy více sankcí, velmi brzy," uvedl Morrison.

Rusko označilo postup Teheránu za důsledek vnějšího tlaku na Írán, za nějž jsou zodpovědné Spojené státy. "Prezident (Vladimir Putin) opakovaně mluvil o dopadech nepromyšlených kroků týkajících se Íránu, čímž mám na mysli rozhodnutí Washingtonu (odstoupit od dohody). Nyní tyto důsledky začínají být patrné," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Peskov dále řekl, že Rusko je odhodlané jadernou dohodu dodržovat a že na diskuse o případných nových sankcích proti Íránu je zatím příliš brzy.

Také Čína, která byla společně s USA, Ruskem, Německem, Británií a Francií u podpisu dohody s Íránem, dnes vystoupila s kritikou Washingtonu. "Mrzí nás, že Spojené státy dál vystupňovaly napětí kolem íránské jaderné otázky," řekl mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang.

Evropští signatáři dohody, Británie, Francie a Německo, se vyslovili pro zachování dohody, současně ale varovali Teherán, že nedodržení závazků může vést k zahájení procesu obnovy protiíránských sankcí.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zopakoval tradiční prohlášení, že Izrael nedovolí Íránu získat jaderné zbraně. "Írán má v úmyslu pokračovat ve svém nukleárním programu," prohlásil předseda vlády, jehož země Írán vnímá jako své hlavní ohrožení. "Nedovolíme Íránu, aby se jaderně vyzbrojil," dodal.

Podle jaderné dohody z roku 2015 si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 130 tun těžké vody a 300 kilogramů nízko obohaceného uranu, přičemž v minulosti měl Teherán této látky 10 tisíc kilogramů, připomněla agentura AP. Obohacení uranu přitom nesmí přesáhnout 3,67 procenta, což postačuje pro jeho použití jako palivo v jaderné elektrárně. Uran, který se využívá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 procent.