Vláda íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda chce trestat odchod od islámu smrtí. Umožnit to má nový zákon, jehož návrh vláda předložila parlamentu. Evropská unie apeluje, aby jej parlament odmítl.
Jakoby íránští muslimští konzervativci nevěřili v Alláhovu všemocnost, totiž že je s to posoudit sám, zda odpadlíci trest zasluhují, a že je schopen sám je trestat při posledním soudu. Dělají to za něho: Za apostasii, odpadlictví od víry, odsuzují jako v dalších nejméně pěti muslimských zemích na smrt podle islámského práva šaría. V rozporu s íránskou ústavou.
Zlomovou novinkou je snaha zakotvit šaríjský trest odporující ústavě země do civilního trestního řádu. Trest podle šaríi zatím zpravidla nebývá vykonáván. Apostatům je totiž ve shodě se středověkou šárijskou tradicí ponechána třídenní lhůta na rozmyšlenou. Ti se pak obvykle tváří v tvář hrozícímu trestu smrti k islámu raději „kajícně" vracejí a trestu tak ujdou.
Za apostasii by podle nového zákona měli prpadnout hrdlem muži, ženy by měly být trestány mnohaletým vězením. Smrtí by rovněž měli být trestáni čarodějové a čarodějnice, jako je tomu v Saúdské Arábii, kde čeká na popravu slečna Fauza Fálihová (věk neupřesněn) za domnělé spolky s džiny, smrtelné uhranutí dobytka, a uhranutí, jež způsobilo nejmenovanému muži impotenci.
ČTĚTE TAKÉ: Výzva: Zastavte popravu údajné čarodějnice
Odsouzenci na útěku
Odhaduje se, že v Evropě přestalo vzývat islám kolem půldruhého milionu z přibližně šestnácti až sedmnácti milionů muslimů (bez Ruska a Balkánu). Ve strachu z pomsty souvěrců se ale bojí přiznat, jiní se skrývají. Podle odhadů je například jen v Británii na 200 tisíc ex-muslimských konvertitů či ateistů, jen tři tisíce z nich ale mělo odvahu se ke změně víry veřejně přihlásit.
Nejslavnějším odsouzencem na smrt mimo jiné za apostasii je spisovatel Salman Rushdie, autor básnické sbírky Satanské verše. Fatwu, rozsudek smsrti, nad ním vynesl otec íránské islámské revoluce ajatolláh Chomejní (1902 - 1989). Spisovatele rozsudek zahnal do mnohaletého úkrytu před muslimskými radikály prahnoucími fatwu naplnit.
Snad ještě absurdnější je případ Britky Hannah (32), která je ve strachu o život na útěku před vlastní rodinou. Už devatenáct let, před nimiž přestoupila na křesťanství, aby se vyhnula sňatku se souvěrcem, k němuž byla nucena.
Blýskání na liberalismus?
Loni zahájila v Zpadní Evropě činnost Rada bývalých muslimů, která si klade za cíl odpadlíkům od víry pomáhat. Její šéfové se pokusili prolomit bariéru strachu odkrytím vlastních tváří a začali hlasitě hájit práva podobně smýšlejících lidí. Právě ona odhadla současný počet odpadlíků od islámu.
Organizace působí v Německu, Británii či Skandinávii. Konzultace s ní vyhledávají stovky lidí, překonat strach ale není snadné. Počty členů národních odboček se dosud počítají jen na několik málo desítek členů. Není divu, podle loňského průzkumu si třetina mladých britských muslimů stále myslí, že apostasie by se smrtí trestat měla.
Hlasy proti trestání apostasie se v posledních letech ozývají i z liberálnějších kruhů v muslimském světě. „Odvržení víry je hřích, který Bůh potrestá v den posledního soudu," napsal na internetovou stránku Washington Post egyptský velký muftí Šejk Ali Gomaa (nejvyšší egyptská autorita pro výklad šaríi), avšak dodal: „Je to věc svědomí, věc mezi člověkem a bohem."
Gomaa považovaný za jednoho z největších žijících islamistických učenců došel na rozdíl od íránské teokracie k závěru, že muslimové mají na přestoupení k jinému náboženství právo. Jelikož ale islám řídí prakticky celý život islámské společnosti, nesmí jej otevřeně hanět či kritizovat.
Foto: AFP, Profimedia, Reuters, archiv