Zatímco v Evropě a v USA sílí obavy z islamizace Egypta, vládce v Íránu ovládla euforie. Není pochyb o tom, že islám bude novou politickou osou na Blízkém východě, prohlásil íránský nejvyšší duchovní a politický vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
Na projevy nadšení v Íránu, který oslavuje nepokoje v arabských zemích jako počátek islámské éry na Blízkém východě, poukazuje agentura DPA.
"Protesty v Egyptě a dalších arabských zemí jsou vlnou islámského procitnutí," řekl mluvčí teheránského ministerstva zahraničí. Předseda íránského parlamentu Alí Larídžání dodal, že toto probuzení "bylo inspirováno íránskou revolucí". Také íránská státní agentura přirovnala lidové povstání v Egyptě k islámské revoluci v Íránu z roku 1979. "Íránská revoluce se opakuje v Egyptě," napsala IRNA.
Přinejmenším v Egyptě, Tunisku a Jordánsku by mohla změna režimu nebo nová politická konstelace Íránu skutečně prospět. Žádná z těchto tří zemí totiž neměla důvěru vůči íránskému vedení. Zvláště egyptský prezident Husní Mubarak veškeré íránské snahy o zlepšení vzájemných vztahů vždy odmítal a opakovaně tak vyvolával hněv Teheránu.
"Írán vidí islámský faktor a íránskou inspiraci pro nepokoje, to je ale chyba a spíš jen nahlas vyslovené přání," uvedl nejmenovaný diplomat v Teheránu. "Ty nepokoje mají nacionalistickou podstatu a téměř každý demonstruje za svou zemi, nikoli za náboženství."
Kromě toho přetrvává u Arabů historická antipatie vůči Peršanům - a obráceně možná ještě větší. Politické ústupky v posledních letech podle tohoto diplomata nikdy nevedly k lepšímu porozumění mezi nimi. "Stačí jen sledovat fotbalové utkání Íránu s některým arabským týmem - a hned pocítíte tuto vzájemnou antipatii na vlastní kůži," potvrzuje jistý íránský novinář.
Také další pozorovatelé v Teheránu hodnotí íránskou roli nikoli jako určující. I kdyby totiž nepokoje rozdmýchávali islamisté v Egyptě, nebyl by to pro Írán bezpodmínečně plusový bod.
Po více než třech desetiletích od islámské revoluce má totiž dnes Írán mnohem lepší vztahy se socialistickými zeměmi, jako jsou Rusko, Čína, Venezuela nebo Bolívie, než s velkými islámskými státy jako Egypt nebo Saúdská Arábie, soudí pozorovatelé.
"I u islámského souseda Turecka, kde je dokonce u moci náboženská strana, jsou poměrně dobré vzájemné vztahy strategicky a politicky podmíněné a nemají nic společného s islámem," řekl turecký novinář.
Teherán nicméně doufá, že převrat v Egyptě změní mocenské struktury na Blízkém východě - k prospěchu Íránu a ke škodě Západu, obzvláště USA. Nejdůležitější by však pro Teherán bylo, že by se se svržením Mubaraka mohla změnit i politika arabského světa vůči skalnímu nepříteli Izraeli.
"Nový protiizraelský blok na Blízkém východě by byl pro Írán jistě prospěšný, protože právě kvůli svému protiizraelskému postoji je Írán trvale terčem mezinárodní kritiky. Proto může jakákoli změna v tomto ohledu Íránu jen prospět," říká jistý politolog v Teheránu.
