Izraelská vláda nařídila UNRWA, aby do 30 dnů vyklidil své sídlo v Jeruzalémě

Izraelská vláda nařídila úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, aby do 30 dnů vyklidil své sídlo ve východním Jeruzalémě. Zdůvodnila to tím, že úřad dluží izraelskému státu na nájemném a že posledních sedm let pozemek využívá bez souhlasu místních úřadů. Informoval o tom v noci na dnešek server The Times of Israel.

Izraelská vláda dlouhodobě viní UNRWA z vazeb na palestinské hnutí Hamás, což úřad OSN odmítá. Izraelská vláda také letos podala k OSN návrh na rozpuštění organizace.

UNRWA, která od 50. let minulého století pomáhá palestinským uprchlíkům na Blízkém východě, má s izraelskou vládou dlouhodobě špatné vztahy. Ty se ještě zhoršily od loňského října, kdy po teroristickém útoku hnutí Hamás na Izrael s 1200 oběťmi začala izraelská ofenziva v Pásmu Gazy. Při ní podle úřadů v Gaze, ovládaných Hamásem, zemřelo přes 36.000 Palestinců. Tento údaj zahrnuje i bojovníky Hamásu, většina obětí ale byli civilisté.

Izraelský pozemkový úřad v úterý informoval UNRWA, že do 30 dnů musí vyklidit své sídlo ve východním Jeruzalémě. To úřad OSN už dočasně uzavřel tento měsíc kvůli útokům izraelských extremistů, kteří v blízkosti založili požár a vícekrát na areál například házeli kameny. Pozemkový úřad vyhověl žádosti ministra bytové výstavby Jicchaka Goldknopfa. Lídr ultraortodoxní židovské strany Goldknopf už dříve obvinil UNRWA z toho, že "slouží Hamásu" a že se jeho zaměstnanci podíleli na teroristickém útoku na Izrael ze 7. října.

UNRWA má asi 30.000 pracovníků mimo jiné v Jordánsku, Libanonu, Sýrii, na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, kde jich působilo asi 13.000. Letos koncem ledna Izrael obvinil tento úřad OSN, že se nejméně 30 jeho zaměstnanců podílelo na útoku Hamásu ze 7. října. Podle vyšetřovací komise OSN ale pro to Izrael neposkytl důkazy a minulý měsíc šéf UNRWA Philippe Lazzarini uvedl, že zaměstnanci jeho úřadu, kteří byli zadrženi izraelskou armádou, byli v zajetí násilím nuceni se přiznat k vazbám na Hamás.

V reakci na izraelská obvinění řada zemí v lednu úřadu UNRWA pozastavila financování, většina z nich ale už zasílání peněz obnovila.

UNRWA býval největší humanitární organizací v Pásmu Gazy, kde se letos kvůli izraelské ofenzivě výrazně zhoršila humanitární krize. Více než polovina z asi 2,3 obyvatel tohoto území, které je rozlohou menší než Praha, muselo opustit domovy, velká část z nich se přemisťovala několikrát a většina nakonec přežívala v nuzných podmínkách v oblasti Rafáhu. Od 7. května, kdy Izrael zahájil operaci v této oblasti na jihu Pásma Gazy, utekl odtamtud asi milion lidí. Izraelská armáda je poslala do takzvané bezpečné humanitární zóny, která ale také není bezpečná a kde není infrastruktura. Statisíce civilistů tam přežívá ve stanech podél pobřeží a nemá dost jídla a vody ani zdravotnickou péči.

Úřad UNRWA i další humanitární organizace už několik měsíců varují před vypuknutím hladomoru, tento týden UNRWA uvedl, že objem humanitární pomoci do Pásma Gazy klesl o dvě třetiny od začátku operace v Rafáhu. Už předtím ale byly dodávky potravin do Gazy nedostatečné, k větší humanitární pomoci vyzval letos několikrát Izrael i Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Zatímco před válkou do Pásma Gazy jezdilo s pomocí na 500 kamionů denně, posléze to bylo kolem sto až 150 kamionů denně a od 7. května jen v průměru 58 kamionů za den.