Manažeři, diplomaté a politici, kteří odjíždějí na dlouhé dovolené, by si měli dát pozor, historická lekce je jasná: velké pohromy se dějí, právě když se mocní sluní na plážích.
Loni v létě otřásla okurkovou sezónou válka Ruska s Gruzií. Předcházející rok se s prázdninami začaly hýbat první vlnky hypoteční krize, zatímco červenec 2006 přinesl izraelsko-libanonský konflikt.
ČTĚTE TAKÉ: Jižní Kavkaz se opět ocitl na pokraji válkyLetní byty prezidentů: chatky i hrady
Asijská finanční krize, která částečně mohla i za krizi ruského rublu v srpnu 1998, začala v červenci 1997. Irák napadl Kuvajt v srpnu 1990, zatímco zastánci tvrdé komunistické linie na krátkou dobu během roku 1991 odstavili reformního sovětského prezidenta Michaila Gorbačova. To když byl v srpnu na dovolené. A v létě vypukly rovněž obě světové války - ta první na přelomu července a srpna 1914, druhá 1. září 1939.
Znamená to tedy, že léto na severní polokouli je zvlášť náchylné na „černé labutě" - nečekané události, které svým velikým dopadem mohou přes noc obrátit svět vzhůru nohama?
„Teze, že tyto věci se stávají v létě - války, finanční krize, atp. - je zajímavá, ale obtížná ověřit," říká Sam Wilkin, senior konzultant společnosti Oxford Analytica. „Standardní vysvětlení vždycky bylo, že lidé jsou pryč od svých pracovních stolů a o všechno se starají druhořadé osobnosti."
Hypotéza naznačuje, že ti, kdo by normálně zaznamenali objevující se krizi a patřičně na ni zareagovali, zkrátka nejsou v inkriminovanou dobu na místě, čímž nemohou jednat, a události se vymknou kontrole.
Teorie by mohla pomoci vysvětlit, proč britská banka Northern Rock upadla do problémů poté, co v létě 2007 vyschly úvěrové trhy. Spirálovitá krize pak vedla k mohutnému vybírání vkladů a v září ke znárodnění banky.
Válčit, když se nikdo nedívá
Někdy mohou aktéři využít toho, že se svět dívá jinam. Ať už stojí za vypuknutím války v Gruzii kdokoli, skutečnost, že začala ve stejnou dobu jako zahajovací ceremoniál pekingské olympiády, vypadá jako něco víc než pouhá náhoda.
Vojevůdci dávají přednost mobilizaci a bojům během léta, často doufají, že mohou dosáhnout svých cílů před příchodem zimy a že válka skončí do Vánoc. Deště či mrazy těžkopádné vojenské logistice nepomohou.
„Obecně vzato, je vojensky výhodné začít kampaň v létě," říká Richard Vinen, profesor evropské historie na londýnské King's College. „Stejně jako 1914 a 1939, invaze Sovětského svazu - skutečný začátek druhé světové války - začala v létě 1941 ze stejných důvodů."
Manažeři, v létě opatrně!
I na finančních trzích existuje přijatelné vysvětlení letních krizí - nebo alespoň proč mají tak hluboký dopad. Jak jsou mnozí hráči pryč, obchodované objemy jsou obvykle mnohem menší, ale jakékoli výkyvy jsou daleko významnější.
„Jste-li asset manager, měl byste přes léto zaujmout mnohem defenzivnější pozici, zvlášť pokud se chystáte na nějaký čas pryč. Určitě víc, než když odjíždíte v jinou roční dobu," tvrdí Michael Ganske, šéf průzkumu „emerging markets" v Commerzbank. „Všechny pohyby na trhu budou o dost větší."
Letos může být léto obzvláště choulostivé. Trhy jsou nesvé po turbulencích předchozího roku a politikou hýbe rostoucí nezaměstnanost a ekonomické trable. Tyto faktory se projevují ve stávkách v Jižní Africe, v honduraském státním převratu a možná i v etnických nepokojích na západě Číny.
Někdy však může léto přinést opačný efekt. Řecký politický neklid je známý tím, že obvykle vychladne s rostoucími teplotami, letní prázdniny také utišily stávky a studentské nepokoje dominující roku 1968.
„Letní pauza může mít i chladící efekt," potvrzuje profesor Vinen. „Lidé odjíždějí na prázdniny a na všechno zapomínají."
Foto: Profimedia, Reuters
