Kamala Harrisová přepisuje dějiny USA, má šanci stát se první prezidentkou

Právnička Kamala Harrisová přepisuje dějiny Spojených států. V současnosti je viceprezidentkou v administrativě prezidenta Joea Bidena a je tak vůbec první ženou v této funkci. V listopadových volbách se bude jako demokratická kandidátka ucházet o funkci prezidentky a je tak teprve druhou ženou, která získala nominaci velké strany.

Harrisová, která 20. října oslaví šedesáté narozeniny, tak má reálnou šanci stát se nejen první prezidentkou, ale také první osobou s předky jižní Asie v prezidentské funkci. Již dříve se stala teprve druhou senátorkou tmavé pleti, první s indickými a jamajskými kořeny.

Rodačka z kalifornského Oaklandu (20. října 1964) je dcerou imigrantů z Jamajky a Indie, profesora ekonomie a lékařky zabývající se výzkumem rakoviny prsu. Vystudovala politologii, ekonomii a práva na Howardově univerzitě ve Washingtonu a na Kalifornské univerzitě. Kariéru začala v okresní advokátní kanceláři okresu Alameda, později přešla do okresní advokátní kanceláře v San Francisku a do městské kanceláře tamtéž. V roce 2011 byla zvolena generální prokurátorkou Kalifornie.

Profesní úspěch Harrisová zaznamenala například poté, co se jí podařilo dospět k mimosoudnímu vyrovnání s pěti velkými bankami po krizi v roce 2008. Tehdy měly tisíce lidí v Kalifornii přijít o domovy, jelikož nebyli schopni splácet hypotéky. Harrisové se podařilo vyjednat úlevu od bank ve výši 12 miliard dolarů.

V roce 2016 byla zvolena senátorkou za Kalifornii, funkce se ujala v lednu 2017. Jako senátorka se ostře postavila proti restriktivním migračním dekretům tehdejšího prezidenta Trumpa. Ten ji mimo jiné osočil, že "podporuje zvířata z MS-13". Zkratka označuje středoamerickou gangsterskou skupinu Mara Salvatrucha, kterou Trump často využíval jako argument k boji s nelegální migrací. Harrisová v kampani prosazovala i legalizaci příležitostného užívání marihuany či povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová různorodost.

V roce 2019 usilovala o demokratickou nominaci do voleb prezidenta USA. V prosinci 2019 z klání odstoupila (oficiálně kvůli nedostatku financí) a podpořila kandidaturu Joe Bidena. Biden, který vyhrál demokratické primárky a stal se kandidátem na prezidentský úřad, si ji poté vybral jako svou kandidátku na viceprezidentku. Biden poté v listopadu 2020 vyhrál prezidentské volby, v tandemu s Harrisovou porazil republikánského kandidáta a tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, jehož spolukandidátem byl viceprezident Mike Pence. V lednu 2021 při Bidenově inauguraci složila viceprezidentský slib a stala se první ženou v tomto úřadě v historii USA. V listopadu 2021 se pak na několik hodin stala první ženou v amerických dějinách, která působila jako hlava státu - stalo se tak když Biden absolvoval vyšetření v narkóze v nemocnici a předal na tuto dobu své pravomoci Harrisové.

Pro letošní volby se dlouho počítalo s tím, že BIden bude prezidentskou funkci obhajovat, vyhrál i primárky Demokratické strany. Biden však kvůli své kandidatuře čelil ostré kritice, a to především kvůli vysokému věku a zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Letos v červenci se Biden vzdal kandidatury a doporučil, aby se prezidentskou kandidátkou demokratů stala Harrisová. Ta následně uvedla, že bude usilovat o prezidentskou nominaci, kterou později i získala, když jí v on-line hlasování podpořilo 99 procent delegátů sjezdu. Harrisová poté oznámila, že si jako svého viceprezidentského kandidáta vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze.

Harrisová je od roku 2014 vdaná za právníka Douglase Emhoffa. Pár spolu děti nemá, manžel má ale dva potomky z předchozího vztahu. Po manželčině nástupu do funkce viceprezidentky Emhoff opustil svou kariéru, aby podpořil snahy svojí ženy. Emhoff se jako "první gentleman USA" angažuje ve prospěch své ženy a plní i společenské povinnosti. Emhoff je také prvním židovským partnerem, kterého kdy viceprezident nebo prezident Spojených států měl.