Mocní v Afghánistánu se léta bezostyšně obohacují na Kábulské bance. Nyní hrozí úvěrovému ústavu krach, úspory drobných střádalů zmizely neznámo kam. Stejně tak se ztratila jejich důvěra v mladý finanční systém. Zemi hrozí pád zpět do časů výměnného hospodářství.
Tento týden se před Kabul Bank shromažďovaly stovky až tisíce lidí, kteří chtěli vybrat či zachránit své úspory. Kolem banky byly nakonec instalovány zábrany z ostnatého drátu, aby policie mohla zvládnout rozezlené klienty banky. Na některé musela použít obušky, zaměstnanci banky se marně snažili své klienty uklidnit a přesvědčit je, aby přišli někdy jindy.
Afghánská média citují čekající, kteří vyhrožovali, že se dostanou násilím nejen do banky, ale že vyrabují i prezidentský palác. Obava klientů o jejich vklady je naprosto reálná, neboť největší soukromou bankou v Afghánistánu zmítají značné problémy, neznámá část peněz byla vytunelovaná a management čelí obviněním z korupce.
Vedení banky mimo jiné nakoupilo luxusní vily na jedné z nejdražších adres světa, na dubajském umělém ostrově Palm Džumajrá, celkem za nejméně 160 milionů dolarů.
V domech, které byly pořízeny z vkladů uložených v bance, bydlí nová elita země - příbuzní členů afghánské vlády.
Adresu v Dubaji má například starší bratr prezidenta, Mahmúd Karzáí (spolumajitel vytunelované banky), bratranec prezidenta Hášim Karzáí či Hasín Fahím, bratr nynějšího afghánského viceprezidenta, který si za peníze banky koupil vilu za šest milionů dolarů. Banku založil před šesti lety její bývalý prezident Šerchán Farnúd.
Hráč pokeru si hraje s bankou
Mimochodem, tento čtyřicátník je jako skvělý hráč pokeru mistrem v blufování, předloni vyhrál jeden z turnajů World Series of Poker Europe. Po 14hodinovém hracím maratónu si z jednoho kasina v Londýně odnesl první cenu ve výši 152 867 dolarů. Většinu času netráví na své rodné hroudě pod Hindúkušem, ale ve Spojených arabských emirátech.
Kábulská banka má nyní šest desítek filiálek po celé zemi a v plánu je, respektive bylo, otevřít dalších 250 poboček. Milion střadatelů má v bance uloženo více než miliardu dolarů.
Ústavu se díky skvělým kontaktům podařil skvělý byznys, když stát začal prostřednictvím jejích kont vyplácet mzdy čtvrt milionu vojáků a policistů. Banka je úspěšná přes to, že většina peněz v zemi ještě stále proudí přes tradiční systém havala.
Přestože je Afghánistán chudou zemí, peněz je v něm dost. Proudí tam miliardy dolarů jako zahraniční pomoc (nemalá část se rozkrade) a další hotovost přináší třeba drogový byznys.
Situace kolem Kabul Bank je den ode dne napjatější. Podle dosavadních poznatků je zjevné, že z ústavu se stala jakási finanční samoobsluha mocných, což umožňovalo husté propletení bankovního managementu a vysoké politiky.
Banka například štědře sponzorovala volební kampaň prezidenta Hamída Karzáího. Zvítězil podvodem, ale přesto mu nakonec Západ požehnal. Přišlo se také na to, že Farnúd a jeho kolegové z peněz banky dotovali prodělečnou leteckou linku mezi Kábulem a Dubají. "To, co jsme dělali, není úplně správné. Ale tohle je Afghánistán," řekl majitel a zakladatel banky.
Řada finančních expertů v Afghánistánu se nyní obává zkolabování celého afghánského hospodářství.
Bouře proti paliči koránu
Tisíce Afghánců protestovaly v pátek proti politice Spojených států. Jde o největší protiamerické demonstrace v Afghánistánu od oznámení záměru okrajové floridské církve spálit výtisky koránu. Jeden demonstrant přišel o život.
Po zvláštních svátečních modlitbách na ukončení postního měsíce ramadánu v mešitách Fajzábádu se asi 10 tisíc lidí vydalo do ulic této badachšánské metropole, kde pak provolávali protiamerické slogany.
Část nespokojenců později házela kameny na základnu NATO vedenou Němci. Střelba, kterou zahájili vojáci uvnitř areálu, jednoho z protestujících smrtelně zasáhla, uvedl mluvčí badachšánského guvernéra Amín Suhail. Několik dalších lidí bylo zraněno. Na místo se urychleně dostavily afghánské bezpečnostní síly, aby obnovily pořádek, avšak kameny vylétnuvší z davu protestujících tři policisty zranily.
Demonstrace se později konaly i v hlavním městě Kábulu a dalších čtyřech provinciích. V západní provincii Faráh demonstrovaly asi dvě tisícovky lidí, podobné akce se konaly i v Badghísu, Ghóru a Herátu.
