Vybrané informace a čísla o pandemii covidu-19 (Světová zdravotnická organizace před rokem, 5. května 2023 oznámila, že pandemie už není zdravotním stavem nouze s mezinárodním dosahem):
- Nový typ koronaviru se objevil počátkem prosince 2019 v Číně, šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej. Vir vyvolává onemocnění covid-19 s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání. O původu pandemie vedou odborníci i politici spory prakticky od jejího vyhlášení v roce 2020 a zůstává zdrojem napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. Podle společné studie vědců z Číny a Světové zdravotnické organizace (WHO) se virus přenesl na člověka pravděpodobně ze zvířat, a to prostřednictvím obchodu s divoce žijícími druhy. Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v března 2023 naopak potvrdil, že se přiklání k teorii, že pandemii pravděpodobně způsobil únik z čínské laboratoře ve Wu-chanu. Přímý důkaz o incidentu v laboratoři však americké tajné služby nenašly.
- WHO prohlásila šíření nemoci covid-19 zdravotním stavem nouze s mezinárodním dosahem 30. ledna 2020, tedy v době, kdy se nemoc teprve postupně šířila z Asie do Evropy. Například ještě 6. března 2020 bylo po celém světě zaznamenáno jen 100.000 případů nákazy a teprve 11. března 2020 WHO vyhlásila šíření nového typu koronaviru za pandemii.
- Od začátku roku 2020 bylo zaznamenáno podle údajů serveru Ourworldindata.org (OWID) více než sedm milionů úmrtí souvisejících s koronavirem SARS-CoV-2. Celkem se nakazilo včetně reinfekcí přes 775 milionů lidí. Oficiální čísla jsou však podle WHO podhodnocená, podle odhadů organizace počet obětí pandemie může být dvakrát až třikrát vyšší. Nejvíce obětí si nemoc vyžádala ve Spojených státech (přes 1,18 milionu mrtvých), v Brazílii (702.000) a Indii (533.000). Nejvíce nákaz bylo zaznamenáno ve Spojených státech (103 milionů), v Číně (99 milionů) a Indii (45 milionů).
- Podle údajů serveru OWID bylo dosud po celém světě aplikováno více než 13,57 miliardy dávek vakcín proti covidu-19. Zhruba 70 procent obyvatel planety dostalo alespoň jednu dávku, ale pouze 33 procent lidí v zemích s nízkými příjmy.
- Na vrcholu první vlny pandemie, na jaře roku 2020, bylo více než 4,5 miliardy lidí ve 110 zemích nebo územích nuceno zůstat doma. To podle agentury AFP představovalo téměř 60 procent světové populace.
- K 20. dubnu 2020 byly školy a univerzity uzavřeny ve 151 zemích, což podle údajů UNESCO postihlo celkem 1,29 miliardy mladých lidí, neboli 81,8 procenta všech studujících na celém světě.
- Pandemie, která zastavila činnost řady podniků a firem, způsobila podle Světové banky pokles světového hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2020 o 3,1 procenta. Pro srovnání, HDP v roce 2009 v době hypoteční krize klesl pouze o 1,3 procenta. V roce 2021 se globální HDP již zvýšil o 5,9 procenta.
- Pandemie měla podle Mezinárodní organizace práce (ILO) silný dopad na trh práce, v roce 2020 ubylo 135 milionů pracovních míst. Ještě v roce 2022 činil deficit 56 milionů pracovních míst.
- Zásadně utrpěla letecké doprava. V roce 2020 se počet cestujících snížil podle údajů Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) o více než polovinu - o 60 procent ve srovnání s rokem 2019. IATA uvedlo, že odvětví letecké dopravy se v loňském roce po pandemii vrátilo k zisku, souhrnný čistý zisk aerolinek překročil 20 miliard dolarů.
- Emise oxidu uhličitého (CO2) zaznamenaly v roce 2020 rekordní pokles o 5,2 procenta. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se ale i tak pokles emisí výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
- V první roce pandemie lékaři podle agentury AFP zaznamenali nárůst výskytu depresí o 25 procent. Podle WHO za to mohl "bezprecedentní stres způsobený sociální izolací". Nejvíce byli postiženi mladí lidé a ženy.
- V České republice se první případ nákazy novým typem koronaviru objevil 1. března 2020, od té doby se nemoc prokázala ve více než 4,75 milionech případů, z toho přes 453.000 (asi 9,5 procenta) činí podle statistik ministerstva zdravotnictví opakovaná nákaza. Nejvíce nákaz se prokázalo v roce 2022, a to v téměř 2,056 milionu případů, což je zhruba o 15 procent více než v roce 2021, kdy se objevilo 1,750 milionu případů, v roce 2020 laboratoře prokázaly přes 733.000 případů. Loni už to bylo jen 166.000 prokázaných nákaz.
- Od začátku zemřelo v ČR přes 43.500 lidí, u kterých se prokázala koronavirová nákaza, Česká republika tak patří v přepočtu na obyvatele k nejpostiženějším zemím světa, podle OWID je se zhruba 4145 mrtvými na milion obyvatel na desátém místě žebříčku.
- K vyhlášení globálního stavu nouze se WHO dosud uchýlila sedmkrát. V roce 2009 kvůli chřipce typu H1N1, tedy takzvané prasečí chřipce, v roce 2014 nejdříve v souvislosti s šířením dětské obrny a následně kvůli epidemii eboly na západě Afriky, v roce 2016 kvůli viru zika v Jižní Americe, v roce 2019 z důvodu epidemie eboly v Kongu, v lednu 2020 kvůli pandemii koronaviru a zatím naposledy v červenci 2022 kvůli nemoci mpox, dříve známé jako opičí neštovice.
- Letos na konci května by mělo více než 190 členských zemí WHO hlasovat o pandemické úmluvě, která má zlepšit schopnost mezinárodního společenství reagovat na epidemie. Nová úmluva by měla reagovat na některé nedostatky, které se projevily během pandemie covidu-19. Jedná se například o mezinárodní sdílení informací o šíření nových nemocí či o výrobu a distribuci vakcín a léků. To se týká ožehavé otázky lékových patentů. Aby byla úmluva platná, musí ji schválit dvě třetiny členských zemí WHO a poté ratifikovat alespoň 40 z těchto zemí. Aby byla závazná přímo pro Českou republiku, musí ji schválit vláda a parlament.
