Přistát na Měsíci se doposud podařilo jen pěti zemím světa - bývalému Sovětskému svazu, Spojeným státům, Číně, Indii a Japonsku.
Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se stala v září 1959 sovětská sonda Luna 2. Ta na Měsíc dopadla, za první zařízení vyrobené člověkem, které na Měsíci měkce přistálo, je pak považována sonda Luna 9 z roku 1966. O tři roky později se Američan Neil Armstrong jako první člověk procházel po Měsíci. Do prosince 1972 následovalo Armstronga 11 dalších Američanů.
Po téměř 40leté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmů světových mocností. Poprvé od roku 1976 na měsíčním povrchu přistála v prosinci 2013 čínská sonda Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík a zatím poslední sondou, která na Měsíci úspěšně přistála, byl letos v lednu modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA.
Další lety se již připravují či se realizují. Dnes se na Měsíci pokusí přistát modul Odysseus americké společnosti Intuitive Machines s nákladem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a komerčních subjektů. V případě úspěchu to bude první komerční mise, které se podaří přistát na přirozené zemské družici, a zároveň první americký kontakt s lunárním povrchem od konce programu Apollo.
Přehled "měkkých" přistání pozemských sond bez lidské posádky na Měsíci:
3. února 1966, Luna 9 (SSSR) - Historicky první měkké přistání na Měsíci. Skoro stokilový modul přistál v oblasti zvané Oceán bouří. Pořídil a odvysílal sérii fotografií, vůbec prvních obrázků, jež lidstvo pořídilo na jiném vesmírném tělese. Přistání prokázalo, že povrch Měsíc je v zásadě pevný a není tvořen hlubokou vrstvou prachu, jak se obávala část vědců.
2. června 1966, Surveyor 1 (USA) - První úspěšný pokus Američanů o měkké přistání na Měsíci. Z Oceánu bouří odeslal Surveyor 1 přes 11.000 obrázků a zdokumentoval některé mechanické vlastnosti povrchu.
24. prosince 1966, Luna 13 (SSSR) - Modul pořídil pět panoramatických fotek a zkoumal fyzikální vlastnosti povrchu.
20. dubna 1967, Surveyor 3 (USA) - Aparát měl prověřit, zda povrch Měsíce unese přistávací modul s lidskou posádkou. Vědci díky němu zjistili, že půda má konzistenci přibližně odpovídající mokrému písku na Zemi.
11. září 1967, Surveyor 5 (USA) - Sonda provedla první chemický rozbor měsíční půdy a otestovala chování povrchu při zážehu raketového motoru.
10. listopadu 1967, Surveyor 6 (USA) - Provedl stejné experimenty jako Surveyor 5, ale na jiném místě. Byl prvním tělesem, které z měsíčního povrchu odstartovalo (popoletěl zhruba o 2,5 metru).
10. ledna 1968, Surveyor 7 (USA) - Na rozdíl od svých předchůdců nepřistál na měsíční plání, nýbrž v hornatém terénu u kráteru Tycho. Kamery stroje zachytily laserové paprsky vysílané ze Země, čímž potvrdily možnost měření vzdálenosti mezi oběma tělesy pomocí této techniky.
20. září 1970, Luna 16 (SSSR) - První automatická sonda, která dokázala odebrat a na Zem dopravit vzorky měsíčního povrchu.
17. listopadu 1970, Luna 17 (SSSR) - Na Měsíc dopravila dálkově ovládané vozítko Lunochod 1. Během 322 pozemských dnů najezdilo 10,5 kilometru, provedlo několik experimentů a na Zem odeslalo tisíce obrázků.
21. února 1972, Luna 20 (SSSR) - Druhý úspěšný pokus Rusů o robotický odběr vzorků měsíčních hornin a jejich dopravu na Zem.
8. ledna 1973, Luna 21 (SSSR) - Ruská sonda dopravila na Měsíc druhý Lunochod. Během čtyř měsíců urazil 37 kilometrů, odeslal velké množství fotografií a provedl přes 700 testů měsíční půdy.
18. srpna 1976, Luna 24 (SSSR) - Poslední sovětská sonda na Měsíci. Na Zem odeslala vzorky získané z dvoumetrové hloubky.
14. prosince 2013, Čchang-e 3 (Čína) - Čínská sonda na Měsíc dopravila vozítko Nefritový králík vybavené mimo jiné sadou fotografických přístrojů a dvěma mechanickými rameny. Čína se tím stala třetí zemí světa, která úspěšně dopravila svoji sondu na Měsíc.
3. ledna 2019, Čchang-e 4 (Čína) - Čínská sonda úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru.
1. prosince 2020, Čchang-e 5 (Čína) - Na Měsíci úspěšně přistála čínská sonda Čchang-e 5. Sonda, která se po 15 dnech vrátila na Zemi, dopravila poprvé od roku 1976 vzorky horniny z měsíčního povrchu. Vzorky horniny o váze 1,73 kilogramu pocházejí z oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří), ležící na přivrácené straně Měsíce. Čína se tak stala po USA a bývalém Sovětském svazu třetí zemí, která z Měsíce odebrala vzorky horniny a vrátila se s nimi na Zemi.
23. srpna 2023, Čandraján-3 (Indie) - Na měsíční povrch dosedl přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3. Indie se tak stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu. Po přistání z modulu vyjelo šestikolové robotické vozítko o hmotnosti 26 kilogramů nazvané Pragján (moudrost) poháněné solární energií a téměř dva týdny se pak pohybovalo po měsíčním povrchu a provádělo vědecké experimenty. Rover například potvrdil přítomnost síry a několika dalších chemických prvků v blízkosti lunárního jižního pólu.
19. ledna 2024, SLIM (Japonsko) - Japonský modul SLIM přistál v kráteru Shioli, který leží v měsíčním moři Mare Nectaris na přivrácené straně Měsíce. Japonsko se tak stalo pátým státem světa, který dokázal dopravit své zařízení na přirozenou oběžnici Země. Cíl přistát s modulem v okruhu do 100 metrů od vytyčeného místa byl s rezervou naplněn, modul totiž přistál zhruba 55 metrů od stanoveného místa. Modul několik dní po přistání nefungoval, neboť se převrátil a sluneční paprsky na něj dopadaly pod špatným úhlem, poté se probudil k životu a začal zkoumat olivíny a další nerosty s cílem zjistit více o původu a vývoji Měsíce.
