Dějištěm jednoho z nejtragičtějších požárů v dějinách Spojených států, který vypukl před rokem, 8. srpna 2023, se stal havajský ostrov Maui. Oheň hnaný silným větrem zasáhl území o rozloze 50 kilometrů čtverečních a zdevastoval město Lahaina, kde do té doby žilo zhruba 13.000 lidí. Při požáru zahynula stovka lidí a stal se tak nejtragičtějším požárem v dějinách USA za uplynulých 105 let.
Důvodem rychlého šíření požáru bylo extrémní sucho a teplo, silný vítr související s hurikánem Dora a také rušení plantáží cukrové třtiny a ananasu, ze kterých se staly opuštěné plochy travin, které rychle hoří. Srpnové požáry kromě Maui zasáhly i další ostrovy včetně největšího ostrova Havaj.
Menší lesní požáry na Maui vypukly již v prvních srpnových dnech, všechny se podařilo uhasit. Další lesní požáry se začaly šířit 8. srpna, v ten den přiměly k evakuaci lidi z asi 500 domů a několik budov shořelo. Plameny ničily porost a budovy v turistické západní části ostrova a v hornatém středu. Havajská viceguvernérka Sylvia Lukeová vyhlásila 8. srpna stav nouze a mobilizovala národní gardu, následujícího dne vyhlásila vláda státu Havaj výjimečný stav pro celý stát.
Na ostrově 8. srpna foukal prudký vítr, který porazil několik stožárů elektrického vedení, což je považováno za jednu z možných příčin požáru. Silný vítr s nárazy o rychlosti až okolo 100 kilometrů v hodině, který podle meteorologů vyvolal hurikán Dora míjející ostrov, ztěžoval práci hasičů i v dalších dnech. Vítr, který nedovil vrtulníkům vzlétnout a rozdmýchával požáry, ustal v noci na 10. srpna.
Plameny na ostrově zpustošily především historické město Lahaina na západním pobřeží ostrova a sežehly tam asi dvě tisícovky domů. Ve městě, které bylo v 19. století hlavním městem bývalého Havajského království, shořel mimo jiné 200 let starý kostel Waiola (dříve Wainee), na jehož hřbitově jsou pohřbeni havajští králové a královny. Popelem lehla i celá výstavní síň The Holle Gallery, kde bylo právě vystaveno šest skleněných plastik českých uměleckých sklářů, díla rovněž nenávratně zničily silné požáry.
Americký prezident Joe Biden 10. srpna zpřístupnil lidem na Havaji dodatečnou federální podporu, když schválil vyhlášení stavu katastrofy na souostroví zasaženém ničivými požáry. O den později začaly úřady evakuovaným obyvatelům umožňovat návrat do Lahainy. Naopak o den později začala evakuace města Kaanapali, k němuž se přiblížily plameny. Týž den hasiči požár u Kaanapali uhasili.
Řada obyvatel ostrova si ztěžovala, že obyvatele před blížícími se plameny nevarovaly žádné sirény. Havaj se přitom pyšní hustou sítí varovných systémů. Lidé v evakuačních centrech agentuře AP řekli, že před plameny je varoval až kouř či nedaleké exploze.
V září 2023 zveřejnilo ministerstvo obchodu Spojených států oficiální celkovou výši škod způsobených požáry na 5,5 miliardy dolarů (asi 130 miliard korun). Evakuováno bylo kolem 50.000 lidí, včetně turistů.
Požár na Maui, který si podle zatím poslední bilance vyžádal 102 obětí, byl nejsmrtelnějším požárem v USA za více než sto let od požáru, který zasáhl v říjnu 1918 severní Minnesotu a při kterém zahynulo 453 lidí.
Podle vědců každý lesní požár sice nemůže být automaticky spojen přímo se změnou klimatu, svou roli ale v masivním šíření hraje i lidská aktivita, například způsob hospodaření s půdou a lesními porosty. V některých zemích se zmenšují oblasti využívané zemědělci a vznikají tak divoké porosty, ve kterých se požáry rychle šíří. To byl i případ havajského ostrova Maui. Zrušené plantáže s cukrovou třtinou nebo ananasem nahradily divoké porosty, které byly živnou půdou pro šíření požáru. Za suchem na Havaji je podle klimatoložky z Clarkovy univerzity Abby Frazierové také nutné hledat především jev La Niňa, protějšek známějšího jevu El Niňo, který na Havaji obvykle vedl ke značným srážkám, ale od 80. let 20. století začal přinášet srážek méně.
