Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko omilostnil 30 lidí, které soudy odsoudily za účast v protestech. Informovala o tom dnes běloruská státní agentura Belta, konkrétní jména ale nezmínila. Mezi propuštěnými je podle ní 14 žen a 16 mužů, z nichž někteří jsou vážně nemocní nebo v důchodovém věku.
Exilová opozice krok přivítala.Poradce běloruské opoziční vůdkyně Franak Viačorka agentuře Reuters řekl, že na seznamu není nikdo z nejznámějších kritiků režimu.
"Všichni přiznali vinu, upřímně litovali svých činů a zavázali se vést život v souladu se zákony," píše agentura Belta. Více podrobností o omilostněných nesděluje. "Jsou to lidé, kteří mají zdravotní problémy, rakovinu anebo velmi komplikovanou rodinnou situaci, s dětmi," řekl Viačorka.
Lukašenko východoevropské zemi vládne už tři desetiletí. Po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily jeho, což opozice i Západ odmítly uznat, se v Bělorusku zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil. Asi 35.000 lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly. Řadu lidí soudy poslaly za mříže.
"Ulevilo se mi, že někteří političtí vězni byli propuštěni z běloruských věznic. Je to malý, ale důležitý krok vpřed," reagovala na síti X Cichanouská, která upozornila, že řada dalších lidí za mřížemi zůstává a noví se za nimi každý den ocitají. "Nepřestaneme bojovat, dokud nebudou všichni volní," podotkla.
Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v zemi je téměř 1400 lidí vězněných z politických důvodů. Je mezi nimi například její zakladatel a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki nebo opoziční představitelka Maryja Kalesnikavová. Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních několika letech šest lidí vězněných z politických důvodů.
V červenci Lukašenko podle agentury Reuters propustil dvě desítky vězňů, včetně opozičního politika a někdejšího prezidentského kandidáta Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu.
Podle Viačorky Lukašenkem podepsané dekrety o omilostnění tří desítek lidí zformalizovaly proces, ve kterém se už tento a minulý měsíc dostaly na svobodu asi dvě desítky lidí a další mají být propuštěni. Omilostnění podle něj figurovali na humanitárním seznamu, který opozice a obhájci lidských práv předali skrze diplomaty a mezinárodní organizace běloruským úřadům.
