Po roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války dnes vstoupila v platnost dohoda o příměří mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh. Příměří, díky kterému se mohou vrátit do jižního Libanonu uprchlí civilisté a které pomohly dojednat USA s Francií, přivítaly nejen země v regionu, ale také Evropa, Spojené státy či Čína. Hizballáh v prvním prohlášení po začátku příměří uvedl, že bude pokračovat v odboji proti Izraeli a dál podporovat Palestince, o samotném klidu zbraní se nezmínil.
Do jižního Libanonu, kde v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN působil Hizballáh, se již začala přesouvat libanonská armáda, ta izraelská se do 60 dnů stáhne za hranice. Podle dostupných informací klid zbraní převládá, nicméně izraelská armáda informovala o několika incidentech, kdy při střetech vojáků s civilisty a členy hnutí Hizballáh několik lidí zahynulo a další utrpěli zranění.
Podle dohody o příměří, které začalo platit dnes v 04:00 místního času (3:00 SEČ), na jihu Libanonu jižně od řeky Lítání po izraelské hranice budou pouze libanonští vojáci a příslušníci mise OSN UNIFIL. Libanonských vojáků má být nasazeno 10.000. Mírové sbory OSN již uvedly, že se změněné situaci přizpůsobují a že vítají návrat k rezoluci RB OSN, kterou Hizballáh dlouhodobě porušoval. Žádní izraelští vojáci se dnes podle armády z Libanonu nestáhli; Izrael má na odsun 60 dnů.
První tisíce z asi milionu vysídlených obyvatel Libanonu se začaly vracet na jih země, k rychlé cestě domů je pobídl mimo jiné předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí. Izraelská armáda Libanonce naopak z bezpečnostních důvodů před překotným návratem varovala a jejich pohyb od dnešního odpoledne do čtvrtečního rána omezila. Lidé nesmí překračovat řeku Lítání na jih a ti, kteří v regionu jsou, musí zůstat na místě.
Izrael a Hizballáh se vzájemně varovaly, že na porušení podmínek příměří odpoví. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí vybídl Izrael, aby plně respektoval klid zbraní. Příměří v zemi, která je od občanské války po desetiletí ochromená, otevírá cestu ke stabilizaci. Míkátí, který vede úřednickou vládu, vyzval k urychlenému vypsání prezidentských voleb. Ty si v brzké době přeje i Barrí, jenž stojí v čele vlivného šíitského hnutí Amal, spojence Hizballáhu. Také on vidí v příměří příležitost k národnímu sjednocení Libanonu.
Turecko, Egypt či Írán, který je spojencem Hizballáhu, příměří uvítaly. Katar uvedl, že doufá v podobnou dohodu, která by zastavila válku v palestinském Pásmu Gazy, kde izraelská armáda bojuje proti teroristickému hnutí Hamás. Hamás mezitím oznámil, že je také připraven uzavřít s Izraelem dohodu o příměří a že ujednání z Libanonu je vítězstvím Hizballáhu.
Německý kancléř Olaf Scholz si přeje dodržování příměří všemi stranami, aby lidé na obou stranách hranice mohli opět žít v bezpečí. Americký a francouzský prezident Joe Biden a Emmanuel Macron společně uvedli, že klid zbraní ochrání Izrael před hrozbami Íránem podporovaného Hizballáhu a dalších teroristických skupin operujících z Libanonu. Britský premiér Starmer příměří ocenil jako částečnou úlevu pro civilní obyvatelstvo. O úlevě hovořil také končící šéf diplomacie EU Josep Borrell. Peking sdělil, že podporuje veškeré úsilí, které vede k míru.
České ministerstvo zahraničí dohodu o příměří mezi Izrafelem a Hizballáhem přivítalo a uvedlo, že by se mohla stát základem pro dlouhodobé mírové uspořádání v regionu.
Ještě několik hodin před příměřím proti sobě izraelská armáda a Hizballáh podnikaly údery. Terčem izraelských útoků se stalo jižní předměstí Bejrútu a také tři hraniční přechody se Sýrii na severu Libanonu. Hizballáh zase ohlásil vypuštění dronů na vojenské cíle v Tel Avivu.
Izraelská armáda zahájila 1. října v jižním libanonském pohraničí omezenou pozemní operaci ve snaze vytlačit z tamních vesnic a měst ozbrojené síly Hizballáhu, které odtud bezmála rok ostřelovaly sever Izraele na podporu palestinského hnutí Hamás útočícího proti Izraeli z Pásma Gazy.
Konflikt si od loňského října vyžádal v Libanonu na 3820 životů, většinou z řad členů Hizballáhu. Mezi civilními oběťmi je ale podle Dětského fondu OSN (UNICEF) také víc než 200 dětí. Na severu Izraele zemřelo od loňského října při ostřelování raketami Hizballáhu podle BBC nejméně 75 lidí, z toho víc než polovina byli civilisté, a pět desítek izraelských vojáků padlo v bojích na jihu Libanonu.
