-669e2f8d51ced.jpg)
Ministři zahraničí členských států Evropské unie budou dnes v Bruselu opět diskutovat zejména o situaci na Ukrajině, která se už přes dva roky brání ruské agresi, a rovněž o Blízkém východě, kde zuří válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Jde o první schůzku šéfů diplomacií zemí bloku od začátku maďarského předsednictví, které si vysloužilo řadu kritiky kvůli cestám premiéra Viktora Orbána do Ruska a Číny. Česko bude na jednání zastupovat ministr Jan Lipavský.
Maďarsko předsedá Radě EU od 1. července. Orbán nedlouho po jeho zahájení navštívil Kyjev, následně ale odjel do Moskvy, kde jednal s prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell tehdy zdůraznil, že jde o bilaterální návštěvu bez mandátu EU, a připomněl, že už loni byl na Putina vydán zatykač Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných ukrajinských území.
Orbán před pár dny poslal lídrům EU dopis, ve kterém tvrdí, že se rusko-ukrajinský konflikt v blízké budoucnosti radikálně vyostří a že je kandidát Republikánské strany do Bílého domu Donald Trump připraven se okamžitě po svém případném vítězství v listopadových prezidentských volbách v USA zasadit o mír na Ukrajině. Zda existenci tohoto dopisu zmíní na dnešním jednání přímo maďarský ministr, nebylo jasné, určitě ho ale podle diplomatických zdrojů ČTK "vytáhnou" zástupci dalších států a očekává se vyostřená debata.
Jednání unijních ministrů zahraničí rovněž ukáže, zda bude Maďarsko jednat jako takzvaný "honest broker", tedy nestranný moderátor jednání. Mnohé země zdůrazňují, že je potřeba konečně rozhodnout o čerpání peněz z takzvaného zvláštního fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance Fund, UAF) a poslat peníze na vojenskou pomoc Kyjevu. Tento, ale i další návrhy související s Ukrajinou, ale blokuje právě Budapešť.
Česko bude na zasedání opět prosazovat svůj návrh týkající se omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru, který podle ministra Lipavského přispěje k větší bezpečnosti Česka i bezpečnější Evropě. Pro návrh se ale zatím nepodařilo sehnat dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie mají s tímto opatřením problém, obávají se totiž recipročních kroků ze strany Moskvy.
