Vybrané údaje o Moldavsku, kde se 20. října koná referendum o vstupu do Evropské unie a současně s ním i prezidentské volby:
- Země se 2,5 miliony obyvatel vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo Moldavsko v srpnu 1991 a již od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky.
- Území dnešního Moldavska (část Besarábie a Bukoviny), které je v podstatě severní částí historického Moldavského knížectví, které bylo od 14. století až do roku 1812 pod nadvládou Osmanské říše. V roce 1812 byla oblast Moldavska na základě bukurešťského míru po vítězné válce s Tureckem připojena k Rusku, kterému patřila do roku 1918. Podle pařížské mírové smlouvy z roku 1920 připadlo Rumunsku, ale sovětská vláda toto připojení nikdy neuznala. V roce 1924 vyhlásila na úzkém pruhu na levém (východním) břehu Dněstru, kde se rozkládá dnešní Podněstří, Moldavskou ASSR jako součást Ukrajinské SSR. Na základě paktu Ribbentrop-Molotov však Sovětský svaz v roce 1940 anektoval Besarábii, spojil ji s Moldavskou ASSR a bylo vytvořeno Moldavsko jako nejmenší sovětská svazová republika.
- Začal boj proti "rumunskému buržoaznímu nacionalismu", který spočíval v hromadném přesídlování rumunskojazyčných Moldavanů a v Podněstří byli usídlováni obyvatelé ruského původu. Rumunský jazyk v Moldavsku byl přejmenován na moldavský a pro jeho psaní byla zavedena azbuka. Až po rozpadu SSSR bylo obnoveno psaní moldavštiny, která je prakticky totožná s rumunštinou, v latince. Současně ale bylo zaručeno ruskojazyčné školství. Úředním jazykem je rumunština, v Moldavsku ale stále žije poměrně velká část populace, která používá jako svůj první jazyk ruštinu. Na jihu země žijí Gagauzové, turkická pravoslavná menšina, které má svůj vlastní jazyk. Většina obyvatel se hlásí k pravoslavné církvi.
- Po vyhlášení nezávislosti Moldavska na SSSR se Podněstří odtrhlo a nikým neuznanou nezávislost obyvatelé odsouhlasili v referendu. Po vyhlášení nezávislosti však vypukly boje mezi separatisty a vládními vojsky, do kterých zasáhly také kontingenty ruských kozáků a ruské (dříve sovětské) 14. armády, v jejímž čele stál několik let generál Alexandr Lebeď. Po pětiměsíčních bojích, které si vyžádaly 700 obětí, byla v červenci 1992 uzavřena mírová dohoda. Ještě před uzavřením smlouvy, kterou podepsali prezidenti Moldavska, Ruska a Podněstří, moldavský parlament schválil rezoluci, která umožňuje poskytnout Podněstří širokou autonomii a uznává jeho právo užívat ruštinu.
- Rusko od té doby v zemi udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi. Podněstří žádný stát (ani Rusko) oficiálně neuznává a území nadále zůstává oficiálně součástí Moldavska, které oblasti, kde nemá žádný vliv, nabízí rozsáhlou autonomii. V roce 2017 moldavský ústavní soud rozhodl, že přítomnost ruských vojsk v Podněstří je v rozporu s neutrálním statusem země. Vládci Podněstří však chtějí samostatnost a několikrát nabízenou autonomii považují za nedostatečnou. V republice se nachází většina průmyslových podniků jinak zemědělského Moldavska. Podněstří je ale označováno i za "černou díru", kde se pašuje a obchoduje s lidmi, zbraněmi a doklady.
- Počet obyvatel Moldavské republiky (bez Podněstří) je nyní asi 2,5 milionu. Podle sčítání obyvatel z května 2014, jehož výsledky byly zveřejněny až na jaře 2017, to bylo 2,8 milionu. Úbytek obyvatelstva je přisuzován odchodu moldavských občanů do zahraničí (většinou z ekonomických důvodů). Odhady počtu obyvatel Podněstří se pohybují kolem 400.000.
- Moldavsko se nachází na rozhraní Východu a Západu a moldavskou politiku ovlivňuje silná rozpolcenost společnosti ohledně směřování země. Proevropské směřování země a integraci Moldavska do EU prosazuje současná prozápadní prezidentka Maia Sanduová, která porazila ve volbách v roce 2020 tehdejšího proruského prezidenta Igora Dodona. Pod vedením Sanduové Moldavsko letos v červnu formálně zahájilo přístupová jednání s EU a Sanduová ostře odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Po svém zvolení se vyslovila pro odchod ruských vojáků z Podněstří. Rusko však vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu.
- Na území Moldavska po ruské invazi na Ukrajinu občas dopadla raketa či zbytky raket a Moldavsko v důsledku války čelí ekonomické, energetické, bezpečnostní a uprchlické krizi. Do května 2024 překročilo hranice do Moldavska přes milion uprchlíků, kolem 100.000 jich v zemi stále zůstává. Moldavsko Rusko opakovaně obviňuje, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země ke vstupu do Evropské unie. Spojené státy od ruské invaze na Ukrajinu dosud poskytly kvůli bezpečnostním hrozbám a energetické krizi Moldavsku finanční pomoc ve výši 774 milionů dolarů (17,4 miliardy korun), další pomoc plánují.
- Moldavská ekonomika je orientována na zemědělství a je závislá na vývozu zemědělské produkce. Zemědělství generuje kolem 40 procent moldavského HDP a dvě třetiny moldavského vývozu míří do EU. Proslulé je například moldavské vinařství. Podle agentury AFP má Moldavsko 117.000 hektarů vinic a patří mezi 20 největších světových producentů vína. Moldavsko ale patří k nejchudším zemím v Evropě. Podle odhadů Světové banky žije v Moldavsku asi 30 procent obyvatel pod hranicí chudoby. Podle údajů Světové banky byl loňský HDP na obyvatele 6650 dolarů, což bylo přibližně 4,5krát méně, než byl český HDP. Projekty v oblasti energetiky má v Moldavsku spřízněné Rumunsko, které podporuje dlouhodobý proces připojení Moldavska k EU.
