Mušaraf <span>výjimečný stav</span> rušit nehodlá

Ani osobní návštěva prvního náměstka americké ministryně zahraničí Johna Negroponteho o víkendu v Pákistánu nepřesvědčila tamějšího prezidenta Parvíze Mušarafa, aby v zemi odvolal výjimečný stav trvající již přes dva týdny.

Mezitím vypukly nábožensky motivované nepokoje na severozápadě Pákistánu mezi šíity a sunnity. Počet mrtvých se blíží stovce, tolik je i zraněných. Ve stejném regionu pokračuje ofenziva pákistánské armády proti islámským radikálům.

Negroponte v sobotu adresoval Mušarafovi, který je označován za důležitého spojence USA v boji proti mezinárodnímu terorismu, "velmi naléhavou výzvu", aby odvolal výjimečný stav. Mimořádná opatření pákistánský prezident v zemi nařídil 3. listopadu. V neděli americký činitel zopakoval, že výjimečný stav je neslučitelný se svobodnými a spravedlivými parlamentními volbami, které se mají konat počátkem ledna. Také Mušarafa žádal, aby propustil tisíce zadržovaných politických odpůrců.

Mušaraf už před jednáním s Negropontem obhajoval bezpečnostní opatření, která prý mimo jiné mají zajistit klidný průběh parlamentních voleb. Pokud by hlasování provázely nepokoje, hrozilo by podle něj, že by se mohla kontrola nad jaderným programem Pákistánu dostat do špatných rukou.

Pákistán disponuje atomovými zbraněmi podobně jako jeho soused a dlouholetý nepřítel, Indie. Americký list New York Times o víkendu informoval, že USA se již šest let zabývají přísně tajným programem, který má Pákistánu pomoci zajistit bezpečnost jeho jaderných hlavic. Vláda prezidenta George Bushe na něj vynaložila téměř 100 milionů dolarů (1,8 miliardy korun); program mimo jiné zahrnuje výcvik pákistánských bezpečnostních složek v USA a dodávky vrtulníků či zařízení na noční vidění.

Podle Negroponteho jej Mušaraf ujistil, že volby se v lednovém termínu opravdu uskuteční a že odejde včas z čela armády. V předchozích dnech zdroje blízké pákistánskému prezidentovi sdělily, že Mušaraf pouze čeká na vyjádření nejvyššího soudu, jehož členy v rámci výjimečného stavu vyměnil, které potvrdí legitimnost jeho zvolení prezidentem v říjnu. Svléknout vojenskou uniformu by měl do konce listopadu.

Negroponte zdůraznil, že nedávné politické akce proti demonstrantům, potlačování činnosti médií a zatýkání politických oponentů a aktivistů za lidská práva v Pákistánu jsou v rozporu s reformami, které byly započaty v minulých letech. Americký diplomat vyzval Mušarafa a významnou představitelku opozice, bývalou premiérku Bénazír Bhuttovou, aby obnovili politická jednání. "Jejich dialog pomůže zlepšit politickou situaci," zdůraznil. Bhuttová v předchozích dnech ale upozornila, že za nynějšího stavu je její spolupráce s Mušarafem vyloučená.

Ve městě Paračinar, které leží na severozápadě Pákistánu nedaleko hranic s Afghánistánem, od pátku zuří boje mezi šíity a sunnity, jež si údajně vyžádaly již nejméně 91 mrtvých a více než 100 zraněných. Násilnosti zapříčinila střelba na místní sunnitskou mešitu, po níž se začali příslušníci obou hlavních větví islámu navzájem napadat. Mezi mrtvými jsou prý i ženy a děti. Ze zhruba 158 milionů obyvatel Pákistánu tvoří sunnité přibližně 77 procent, šíitů je asi 20 procent.

Při pokračujících bojích rovněž na severozápadě země v minulých dnech zabila pákistánská armáda podle svých zdrojů na 40 radikálů sympatizujících s afghánským radikálním hnutím Taliban. Vojáci se s islamisty střetli v horském údolí Svát u hranic s Afghánistánem, kde se ukrývají stoupenci radikálního duchovního maulána Fazlulláha.

Foto: ČTK