Krátce před dokončením sčítání hlasů po nedělních parlamentních volbách je téměř jasno. Opozice porazila vládu nepopulárního prezidenta Pavíze Mušarafa. Tomu v roce 2002 k vítězství pomohly rozsáhlé volební podvody, tentokrát bude muset více taktizovat.
Opoziční Pákistánská lidová strana zavražděné bývalé premiérky Bénazír Bhuttové a Pákistánská muslimská liga někdejšího premiéra Naváze Šarífa získaly dohromady 154 mandátů z 268 možných. Vládní Pákistánská muslimská liga Kaide Azam podporující prezidenta Parvíze Mušarafa už porážku uznala. Takový výsledek předpovídaly už předběžné výsledky dopoledne.
Podvody a násilí v pákistánských mezích
Všechny strany se zaklínají snahou přinést do země demokracii. Průběh kampaně i samotných voleb ale opět potvrdil, jak prázdná taková hesla jsou. V zemi s historií plnou zkorumpovaných vlád a vojenských pučů ostatně nejde o nic nového.
Mušarafovi se mimo jiné předhazuje, že si chtěl zlepšit preference za státní peníze a s pomocí policie. V nahrávce telefonního hovoru, kterou údajně získala organizace Human Rights Watch, mluvil o falšování výsledků ve prospěch vládní Pákistánské muslimské ligy Kaide Azam také prezidentovi blízký státní návladní. Na věci nic nezměnila ani přítomnost pozorovatelů EU. V počtu 126 osob byla jejich přítomnost jen čistě symbolická.
Napjatě očekávané volby podle nich sice proběhly relativně pokojně, takové hodnocení ale znamená něco jiného na Západě a něco jiného v Pákistánu, který se zmítá v politické i bezpečnostní krizi. Jen v sobotu si sebevražedný útok během sjezdu lidové strany v pohraničním území s Afghánistánem vyžádal 47 obětí. Velká část politiků své mítinky poté raději zrušila.
Kdo s koho a kdo s Mušarafem
V neděli byl v provincii Paňdžáb zabit kandidát Pákistánské muslimské ligy. Ve volebních okrescích na severozápadě vybuchlo několik bomb a celkem přišlo během hlasování o život na 20 osob.
Po krvavé předvolební kampani se ale velká část Pákistánců rozhodla k volbám raději nejít.
Na bezpečnost při hlasování sice dohlíželo na 80 tisíc vojáků a policistů, ulice většiny měst byly ale vylidněné. Mluví se o účasti pouhých 35 procent, jedné z historicky nejnižších.
Lidové straně ani Šarífově muslimské lize se pravděpodobně nepodaří získat většinu. Jde o dlouholeté rivaly, které dělí mnoho názorových neshod, Zardárí ale již naznačil určitou ochotu k vyjednávání o vládní koalici.
Takové řešení je noční můrou pro pákistánského prezidenta. Opoziční parlament by totiž usiloval o jeho svržení. Mušaraf se k moci dostal nekrvavým pučem v roce 1999, když svrhl vládu právě svého nynějšího soka Šarífa a vypudil ho do zahraničního exilu.
Mučednice Bhuttová
Šaríf od té doby čeká na pomstu. Jeho žena by v prezidentském křesle by ráda viděla Abdula Kádira Chána, zakladatele pákistánského jaderného programu, který přiznal únik informací o jaderných technologiích do ĺránu, Libye a Severní Koreje.
Mušaraf ale již vyzval k národní jednotě a je evidentně ochoten k ústupkům, aby se udržel u moci.
Po roce 2001 profiloval jako klíčový americký spojenec ve válce proti terorismu. 
Jeho domácí popularita ale v poslední době zažívá strmý pád. Důvodem byly jeho loňské čistky mezi soudci a vyhlášení výjimečného stavu ve snaze o umlčení svých odpůrců.
Země zažívá dlouhodobou bezpečnostní krizi, což potvrdil i prosincový atentát na Bhuttovou, k němuž došlo jen několik týdnů po jejím říjnovém návratu do země. Kdo za touto politickou vraždou stál, není jasné, PPP viní Mušarafa. Kvůli smrti Bhuttové bylo hlasování o novém parlamentu odloženo o šest týdnů.
Jak ukazuje i volební úspěch lidové strany, zesnulá předsedkyně strany se pro mnoho Pákistánců stala modlou a mučednicí. Její politická minulost je ale více než sporná. Do exilu sama odešla v roce 1999, aby se vyhnula uvěznění kvůli korupci, před svým loňským návratem ale čile vyjednávala o rozdělení moci s Mušarafem.
Foto: AP
