Nastal čas ratifikovat co nejdříve vstup Švédska a Finska do NATO, prohlásil ve čtvrtek v Ankaře generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Dodal, že rozhodnutí leží na turecké vládě a parlamentu. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu ale reagoval tím, že by Turecko mohlo přistoupit k ratifikaci vstupu Švédska a Finska odděleně. Od Stockholmu podle něj totiž Ankara ještě neviděla žádné konkrétní kroky k naplnění tureckých požadavků.
"Nastal čas přijmout Švédsko a Finsko mezi členy NATO," zdůraznil Stoltenberg. Bezpečnostní obavy, které Turecko vyjadřuje, jsou podle něj legitimní. Ankara oběma zemím od loňského jara vyčítá, že dostatečně nepotírají teroristické organizace, které působí na tureckém území. Jde například o Stranu kurdských pracujících (PKK). Stoltenberg také tvrdě odsoudil pálení koránu, kterého se ve Švédsku dopustili aktivisté proti islámu a které dále zvýšilo napětí mezi Ankarou a Stockholmem.
Podle Stoltenberga obě země "udělaly nezbytné kroky ohledně tureckých požadavků na zrušení zbrojního embarga a zpřísnění zákonů proti terorismu". Obě země podle Stoltenberga posílily svou schopnost "bojovat proti mezinárodnímu terorismu". V uplynulých měsících Švédsko a Finsko zrušily zákaz vývozu zbraní do Turecka z roku 2019 a udělaly kroky ke zpřísnění legislativy proti terorismu.
Ministr Çavuşoglu ve čtvrtek na tiskové konferenci zopakoval, že by Turecko mohlo schvalovat žádosti Finska a Švédska odděleně. Takový postup ale představitelé obou skandinávských zemí odmítají s tím, že přihlášku podaly společně a měly by společně do NATO také vstoupit. Rozhodnutím požádat o členství v obranné alianci Stockholm a Helsinky reagovaly na loni zahájenou ozbrojenou ruskou agresi vůči sousední Ukrajině. "Hlavní otázkou není, zda provést ratifikaci společně, ale co nejdříve možno," řekl Stoltenberg.
Větší výtky má Ankara ke Stockholmu. "Ještě jsme neviděli (ze strany Švédska) konkrétní kroky," uvedl šéf turecké diplomacie. Podle něj na švédském území stále působí PKK, která může v severské zemi šířit svou propagandu.
Loni v červnu Turecko, Finsko a Švédsko podepsaly memorandum, ve kterém se zavázaly více spolupracovat v oblasti boje proti terorismu. Státy se však dlouhodobě neshodují, jak se jim daří memorandum naplňovat.
Helsinky a Stockholm zdůrazňují zpřísnění svých zákonů proti terorismu, podle Ankary ale jsou její požadavky naplňovány jen v malé míře.
Generální tajemník Stoltenberg ve čtvrtek v Turecku kromě jednání v Ankaře také navštíví oblasti postižené zemětřesením. Na tiskové konferenci s tureckým ministrem zahraničí vyzdvihl pomoc, kterou Turecku poskytly státy NATO. Zemětřesení označil za nejhorší přírodní katastrofu, která se stala na území členských států od založení aliance. Çavuşoglu ocenil "velmi aktivní přístup" k pomoci Turecku ze strany zemí NATO. Velkou solidaritu Turecku prokázaly podle Stoltenberga také právě Švédsko a Finsko.
