Nejméně čtvrtina populace Pásma Gazy, tedy 576.000 lidí, je na pokraji hladomoru. Se závažným nedostatkem potravin se přitom potýkají prakticky všichni obyvatelé tohoto válkou zmítaného území, což vede k tomu, že na některé kamiony s pomocí se střílí, jsou rabovány a přepadají je hladoví lidé. Podle agentury AP to v úterý uvedli vysoce postavení představitelé OSN.
Zástupci Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) uvedli, že s vážnou potravinovou krizí se potýká všech 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy a oblast zároveň čelí rozpadu občanského pořádku, který je patrný zejména na severu tohoto území, kde je nejvážnější nedostatek humanitární pomoci. Rameš Radžasingham z OCHA Radě bezpečnosti OSN v této souvislosti sdělil, že ačkoliv je situace už nyní otřesná, rozhodně hrozí, že se může ještě zhoršit. Poznamenal, že čtvrtina obyvatel Pásma Gazy je na pokraji hladomoru a na severu akutní podvýživou trpí každé šesté dítě mladší dvou let.
Náměstek ředitele organizace OSN Světový potravinový program (WFP) Carl Skau uvedl, že podíl podvyživených dětí v Pásmu Gazy je největší na světě. Pokud se nic nezmění, hrozí podle něj na severu Pásma Gazy hladomor. Izraelská ofenziva zahájená po teroristickém útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října, při kterém zahynulo zhruba 1200 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno, se v první fázi soustředila zejména na sever Pásma Gazy.
Skau uvedl, že WFP 18. února poprvé po třech týdnech obnovil dodávky pomoci do severní části Pásma Gazy a doufal, že po dobu sedmi dnů bude posílat deset kamionů denně, aby uspokojil okamžité potřeby obyvatel. Jak 18. února, tak 19. února však konvoje WFP čelily zpožděním na kontrolních stanovištích, střelbě a dalším násilnostem i rabování potravin. "Na místě určení se jich zmocnili hladoví lidé," řekl.
"Rozpad občanského pořádku, který je poháněn naprostým zoufalstvím, brání bezpečné distribuci pomoci - a my máme povinnost chránit naše zaměstnance," uvedl Skau. WFP proto pozastavil dodávky pomoci na sever, dokud nebudou vytvořeny podmínky, které zajistí bezpečí jeho zaměstnanců a příjemců pomoci.
Náměstek šéfa FAO Maurizio Martina popsal otřesný stav zemědělské půdy, skleníků, pekáren a zavlažovacích systémů, které jsou nezbytné pro výrobu, zpracování a distribuci potravin. Poznamenal, že od 9. října izraelská vláda zintenzivnila blokádu Pásma Gazy, a to včetně omezení či zastavení dodávek potravin, elektřiny, paliva a zboží, což různými způsoby ovlivnilo celý potravinový dodavatelský řetězec. Jako příklad uvedl, že přísná omezení dodávek pohonných hmot ochromují dodávky vody a provoz odsolovacích zařízení, přičemž zásoby vody dosahují pouze sedmi procent stavu před začátkem konfliktu.
Nedostatek paliva ochromil také výrobu a dodávky potravin a elektřiny a vážně omezil schopnost pekáren vyrábět chléb, uvedl představitel FAO. Ke zhroucení zemědělské produkce na severu Pásma Gazy již podle něj dochází a nejpravděpodobněji bude zcela zničena do května. K 15. únoru letošního roku bylo podle Martiny zničeno přes 46 procent zemědělské půdy v Pásmu Gazy. Také majitelé hospodářských zvířat hlásí značné ztráty, podle Martiny byla veškerá drůbež pravděpodobně vybita a předpokládá se, že uhynulo až 65 procent telat a 70 procent hovězího dobytka.
Zástupce izraelského velvyslance při OSN Brett Miller Radě bezpečnosti řekl, že Izrael dělá "vše, co je v jeho silách, aby se postaral o civilisty", a neustále se snaží zajistit přísun humanitární pomoci z mnoha zemí a agentur OSN. Od útoků ze 7. října podle Millera Izrael umožnil dodávky 254.000 tun humanitární pomoci včetně 165.000 tun potravin.
"Neexistuje naprosto žádný limit - opakuji, že neexistuje žádný limit - pro množství humanitární pomoci, kterou lze poslat civilnímu obyvatelstvu Gazy," řekl Miller. Prohlásil také, že 20 pekáren po celém Pásmu Gazy vyrábí více než dva miliony pita chlebů denně, a obvinil OSN, že odmítá dodávat pomoc do severní části Pásma Gazy a že se někteří její představitelé snaží přenést vinu na Izrael.
V posledních dnech podle Millera čekalo na přejezd do Pásma Gazy 508 kamionů, které obdržely povolení od Izraele. "Kde je tedy OSN a její humanitární agentury? Jak je možné, že je Izrael urážlivě činěn zodpovědným za situaci, kterou jednoznačně zavinila OSN?" tázal se představitel Izraele.
Zástupci OCHA, WFP a FAO na otázku shodně odpověděli, že prvním krokem k zabránění hrozícímu hladomoru je příměří, které umožní humanitárním pracovníkům vstoupit do Pásma Gazy.
"Pokud se nic neudělá, obáváme se, že rozsáhlý hladomor v Gaze je téměř nevyhnutelný," řekl Radžasingham. Dodal, že v takovém případě počet palestinských obětí, který již dosáhl téměř 30.000, bude ještě mnohem vyšší. Počet obětí zveřejněný ministerstvem zdravotnictví v Gaze nerozlišuje mezi civilisty a bojovníky, podle OSN ale většinu tvoří ženy a děti.
