Míra nezaměstnanosti v EU v červenci zůstala na šesti procentech. Nejnižší byla v Česku, kde zůstala na 2,7 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny činila míra nezaměstnanosti 6,4 procenta, což je o 0,1 procentního bodu méně než o měsíc dříve.
Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU vykázalo v červenci Polsko, kde činila stejně jako v předchozích čtyřech měsících 2,9 procenta.
Nejvyšší byla naopak míra nezaměstnanosti ve Španělsku, kde činila 11,5 procenta. Za Španělskem následovalo Řecko s mírou nezaměstnanosti 9,9 procenta. Tyto země se zároveň dlouhodobě potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let. Ta v červenci ve Španělsku dosahovala 25,5 procenta, což je o 0,4 procentního bodu méně než o měsíc dříve. V Řecku klesla na rovných 20 procent z červnových 23,8 procenta.
Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), který vychází z vlastního šetření prováděného v domácnostech. Výsledek ČSÚ se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť nevěří, že by se jim to mohlo podařit. Liší se od postupu úřadů práce, které jako nezaměstnané počítají jen lidi, kteří se zaregistrovali v jejich evidenci. Ve věkové kategorii 15 až 64 let činila červnová míra nezaměstnanosti podle ČSÚ 2,7 procenta, zatímco podle metodiky českého Úřadu práce v červnu dosahovala 3,6 procenta a v červenci 3,8 procenta.
