Nezdařený puč: Gülen chce mezinárodní vyšetřování

Neúspěšný červencový pokus o puč v Turecku by měl vyšetřit nezávislý mezinárodní výbor. Uvedl to islámský duchovní Fethullah Gülen, který žije v americkém exilu a jehož Ankara označuje za organizátora zamýšleného převratu. Gülen v textu pro francouzský list Le Monde rovněž přislíbil, že pokud se obvinění vůči němu ukážou jako odůvodněná, sám se vrátí do své rodné země a bude čelit spravedlnosti.

"Pokud budou desítky obvinění vůči mě prokázány, slibuji, že se vrátím do Turecka a odpykám si nejtěžší trest," uvedl Gülen, který veškerá tvrzení o jakékoli své roli v převratu odmítá.

Opodstatněnost obvinění by podle něho musel dokázat zmíněný mezinárodní orgán, který by na rozdíl od současných tureckých úřadů zajistil nezávislost vyšetřování.

Turecko poslalo Spojeným státům již dvě žádosti o Gülenovo vydání, Washington první odmítl jako nedostatečně odůvodněnou a druhou zkoumá. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu uvedl, že má z USA "pozitivní signály" týkající se procesu extradice. "Dokumenty (pro vydání) jsou stále připravovány a my jsme začali dostávat ze Spojených států pozitivní signály v reakci na naše požadavky," uvedl šéf turecké diplomacie na tiskové konferenci po setkání se svým íránským protějškem.

Turecko na Gülena vydalo zatykač, který pětasedmdesátiletý duchovní již dříve odsoudil. Již poněkolikáté uvedl, že nepovažuje turecký soudní systém za nezávislý a že by nečelil spravedlivému procesu. Prezident Recep Tayyip Erdogan se podle něho výrazně odklonil od demokracie směrem k autoritativnímu režimu.

Turecké úřady provádějí v zemi od puče rozsáhlé čistky ve státní správě s cílem odstranit skutečné či domnělé Gülenovy příznivce. O místo a cestovní pasy přišlo několik desítek tisíc lidí, včetně soudců, prokurátorů či učitelů. Další tisíce osob čelí trestnímu stíhání.

Šéfovi opozice hrozí vězením

Turecká prokuratura žádá trest pěti let vězení pro šéfa opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattina Demirtaşe, který podle ní svými výroky propagoval teroristické hnutí. Informovala o tom agentura Dogan. Stíhání Demirtaşe a dalšího poslance z HDP Sirriho Öndera umožnilo květnové schválení nových pravidel pro imunitu zákonodárců, což prosadila vláda.

Zástupci HDP ve svých projevech z roku 2013 podle prokurátorů chválili zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou turecké úřady považují za teroristickou organizaci, a jejího vězněného vůdce Abdullaha Öcalana. Tehdy se ještě konaly mírové rozhovory mezi kurdskými separatisty a vládou, které ztroskotaly před rokem. Od té doby turecká armáda intenzivně zasahuje proti bojovníkům PKK na jihovýchodě země.

Vláda i prezident Recep Tayyip Erdogan označují HDP za politické křídlo PKK, což ale opoziční strana odmítá. Prokurdské poslance zástupci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) obviňují z podpory terorismu, za niž považují například i to, když zákonodárci na půdě parlamentu kritizují armádní ofenzivu proti kurdským povstalcům.

Ve čtvrtek turecká policie provedla razii v istanbulském sídle HDP, kde zabavila mimo jiné počítačové disky a laptopy.