Okázalé nošení náboženských symbolů ve veřejných školách zakázala Francie už před dvěma desítkami let, příslušný zákon začal platit 2. září 2004, po schválení oběma komorami francouzského parlamentu počátkem roku 2004. Právní úprava se týkala nejen muslimských šátků, ale i dalších nápadných náboženských symbolů, jako jsou jarmulky nebo velké kříže.
O sedm let později šla Francie ještě dál a zakázala nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti, čímž se Francie stala první zemí s touto praxí v Evropě.
Přijetí zákona o zákazu nošení náboženských symbolů ve veřejných školách přecházela dlouhá diskuse na francouzských školách, která se vedla asi 15 let. Do té doby bylo rozhodnutí o jejich zákazu ponecháno na vůli jednotlivých škol. Ty většinou tvrdily, že zvýrazňování náboženské příslušnosti žáky rozděluje. Na školách, které se přiklonily k zákazu a neposlušné dívky vyloučily, následovala série protestů. Vláda pocítila potřebu vydat jednotnou směrnici.
Zákaz nošení náboženských symbolů měl podle francouzských zákonodárců ochránit laický charakter francouzského školství i státní správy, což je princip vlastní francouzské republice již od revolučního data 1789, později ustavený dodnes platným zákonem o rozluce státu a církve z roku 1905. Zásada této odluky velí, že nošení náboženských symbolů není ve školách žádoucí.
Většina z početné muslimské komunity ve Francii však pokládala zákon za diskriminační, Francouzi jeho zavedení převážně schvalovali. Podle tehdejšího prezidenta Jacquesa Chiraka měla přijatá norma "chránit školy před náboženským a sociálním rozštěpením". Prezident takto rozhodl v prosinci 2003 na doporučení komise, kterou k posouzení věci jmenoval.
V dubnu 2011, necelých sedm let poté, vstoupil ve Francii v platnost zákon zakazující nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti, čímž se Francie stala první zemí v Evropě, kde bylo nošení burek a nikábu, což je závoj, který na rozdíl od burek nezahaluje oči, i na ulici zakázáno. V červenci 2012 ji následovala Belgie, šátek na veřejnosti je nyní zakázáno nosit i ve Švýcarsku, zákonné restrikce přijaly také Bulharsko a Lotyšsko. V roce 2017 schválil zákaz rakouský parlament, od srpna 2018 platí restrikce v Dánsku.
V několika evropských zemích dále platí částečný zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. V Německu je od roku 2017 částečně zakázáno nosit šátky a další náboženské symboly ve školách či na úřadech. Restrikce se týkají osmi ze 16 spolkových zemí a někde se vztahují i na jarmulky nebo kříže. V Itálii je ve dvou regionech - Lombardii a Benátsku - zakázáno zahalování obličeje v nemocnicích a veřejných budovách. Existuje tam i zákon z roku 1975, který je součástí předpisů na ochranu veřejného pořádku a který zakazuje zakrývat si zcela tvář na veřejných místech. V Norsku schválil v roce 2018 tamní parlament zákon, který zakazuje nošení závojů a šátků zahalujících obličej ve školkách, školách a na univerzitách. A v Nizozemsku začal v srpnu 2019 platit částečný zákaz zahalování tváře, který se týká i muslimských ženských oděvů. Zakrývat obličej už si lidé nesmějí ve školách, v hromadné dopravě, v nemocnicích a na úřadech.
Francouzský zákon ve své formulaci vyloučil používat na ulici, v parku a v obchodech islámské burky a nikáb. Zákon přijali poslanci Národního shromáždění v červenci 2010 a v září téhož roku ho schválil Senát. V platnost vstoupil 11. dubna 2011 a vyvolal i kritiku a kontroverzní reakce hlavně ze strany muslimů.
Postihy v rámci tohoto zákona však nejsou příliš časté. V červnu 2012 například francouzské úřady vyhostily tři Saúdské Arabky, které po příletu do Paříže odmítly sundat závoj. A v říjnu 2014 zase v Pařížské národní opeře přiměli k odchodu jednu divačku, protože měla zakrytý obličej závojem a nechtěla si ho sundat. V roce 2016 se ve Francii také začaly objevovat zákazy nošení burkin, tedy plavek, kterými muslimské ženy zahalují prakticky celé tělo včetně vlasů. V některých městech to ale soud zrušil.
Problém se zahalováním dorazil i do České republiky. V březnu 2010 například jedna studentka Střední zdravotnické školy v Praze 10 podala žalobu na tuto instituci, že jí nepovolila do školy nosit hidžáb. Událost vyvolala diskuse o tom, nakolik lze v Česku tolerovat nošení hidžábu a případně i burky, která zakrývá celé tělo a obličej. Zákaz zahalování obličeje nebo jeho části na veřejnosti aktuálně v ČR prosazují poslanci hnutí Svoboda a přímá demokracie. V roce 2018 jej zákonodárci projednávali s neutrálním stanoviskem vlády. Úpravu strana SPD znovu předložila v roce 2022. Zákaz zakrývání obličeje na veřejnosti je už nyní upraven v české legislativě, pokud jde o účast diváků na sportovních utkáních či na demonstracích.
