Nově zvolený americký prezident Donald Trump se kloní k tomu, že pozici ministra zahraničí nabídne senátorovi za stát Florida Marcu Rubiovi, zastánci vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Do další klíčové zahraničněpolitické pozice poradce pro národní bezpečnost již vybral republikánského kongresmana Michaela Waltze, na migrační politiku zase bude v čele ministerstva vnitřní bezpečnosti dohlížet dosavadní guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová. Informují o tom americká média s odvoláním na své zdroje.
O tom, že Trump patrně hodlá oslovit Rubia, informoval list The New York Times a televize CNN. Podle obou médií však není zcela jasné, zda je nastávající hlava státu již pevně rozhodnuta.
CNN uvádí, že původně v pondělí chtěl post šéfa diplomacie nabídnout někdejšímu velvyslanci v Německu a svému dlouhodobému stoupenci Richardu Grenellovi, v průběhu dne se však po sérii konzultací začal více klonit k Rubiovi. Ten byl před volbami mezi kandidáty na Trumpova viceprezidenta a podle CNN měl zájem i o vládní pozici. Definitivní Trumpovo rozhodnutí však podle zdrojů médií nepadlo a jeho volba se může ještě změnit. Trumpův tým ani Rubiův mluvčí se k otázce oficiálně nevyjádřili.
Pokud by Rubio skutečně získal funkci ministra zahraničí, bude v něm podle médií moci uplatňovat své dlouhodobě "jestřábí" postoje směrem k Číně nebo Íránu. Floridský senátor letos prohlásil, že podporuje ukončení ruské agrese na Ukrajině, i kdyby to mělo být za cenu ukrajinských územních ústupků.
Někdejší neúspěšný prezidentský kandidát z roku 2016 zprvu patřil k Trumpovým kritikům mezi republikány, později však jako mnozí jiní začal jeho politiku podporovat a díky svým bohatým zkušenostem se zahraniční politikou by podle amerických médií mohl být pro Trumpa dobrou volbou na pozici šéfa diplomacie. Komentátoři se shodují, že by jeho výběr přinesl uklidnění mezi americkými spojenci v NATO, kteří se obávají Trumpova možného zpochybnění amerických závazků kolektivní obrany.
Podle amerických médií už se začíná vyjasňovat také podoba týmu budoucího prezidenta zodpovědného za boj proti nelegální imigraci, který byl ústředním tématem Trumpovy kampaně. Slibované masové deportace přistěhovalců bez povolení k pobytu bude mít na starosti Tom Homan, který v první Trumpově administrativě vedl Úřad pro imigraci a cla (ICE), vůdčí roli bude mít také dlouholetý Trumpův poradce Stephen Miller. Oba muži byli zapojení do praxe rozdělování rodin migrantů po zadržení u hranice s Mexikem.
CNN pak v noci na dnešek s odvoláním na dva informované zdroje uvedla, že do čela ministerstva vnitřní bezpečnosti, pod které spadá i migrační politika, si Trump vybral dosavadní guvernérku Jižní Dakoty Kristi Noemovou. Ta by tak dohlížela i na Federální agenturu pro krizové situace (FEMA) či některé bezpečnostní složky včetně prezidentské ochranky.
Za prakticky jistý považují média výběr vysloužilého vojáka Waltze, který je mimo jiné známý svým ostrým přístupem k Číně. Člen Sněmovny reprezentantů za stát Florida by se měl stát zásadním Trumpovým poradcem v otázkách spojených s ruskou agresí proti Ukrajině, válkou na Blízkém východě či amerických vztahů s Čínou. Právě vůči Pekingu v minulých letech kvůli porušování práv menšin či nejasností kolem šíření pandemie covidu-19 Waltz vystupoval velmi kriticky a volal například po americkém bojkotu zimní olympiády v Číně před dvěma lety. O jeho postojích k americké podpoře Ukrajiny, kterou Trump před volbami sliboval omezit, média nepíší.
Waltz v kongresových volbách minulý týden s přehledem obhájil křeslo na Floridě. Pokud by si jej Trump skutečně vybral, mohlo by to podle AP zkomplikovat cestu k očekávané kongresové většině pro republikány, neboť by se musely konat doplňovací volby.
Waltz není prvním zákonodárcem, kterého chce Trump do svého týmu. Jako velvyslankyni Spojených států při OSN si v pondělí vybral republikánskou členku Sněmovny reprezentantů Elise Stefanikovou. Do čela Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) zase jmenuje bývalého republikánského kongresmana Lee Zeldina.
Obsazení tohoto postu stejně jako mnohých dalších vládních pozic podléhá schvalování v Senátu, to však pro Trumpa vzhledem k nové republikánské většině nejspíše nebude problém.
