Zájem o studium vysokoškolských bakalářských oborů v Evropě ze strany zámořských studentů v posledních letech významně narostl, jak informoval na svém webu renomovaný newyorský časopis Observer.com. Mezi příklady evropských metropolí, které jsou pro americké studenty atraktivní, řadí Prahu.
Hlavním důvodem jsou nižší náklady nejen na školné, ale i další položky spojené se studiem mimo domov, jako je ubytování, strava nebo cestovné. Dalším faktorem rostoucího zájmu o evropské univerzity je relativně bezproblémový proces v podávání přihlášek na vysoké školy oproti americkým univerzitám.
Šéfka společnosti Beyond The States, která poskytuje on-line poradenství pro americké teenagery se zájmem o vysokoškolské studijní programy v Evropě, pro Observer uvedla, že až na hrstku výjimek školné v Evropě nepřesahuje hranici 10 000 dolarů. "Je to o něco méně než školné na většině amerických státních škol a pouhý zlomek částky, kterou studenti zaplatí za studium na špičkových amerických univerzitách, kde roční poplatek za studium dosahuje i částky 60 000 dolarů. Pokud se k tomu přidá bydlení, strava, cestování, knihy a další potřeby, velmi snadno se celkové náklady vyšplhají na 75 000 dolarů," doplnila Jennifer Viemont.
Pro mnoho středoškoláků a jejich rodin to znamená jednoduchou ekonomiku. I po započtení vyšších cestovních výdajů spojených se studiem mimo USA se celkové náklady na studium pohybují ve výrazně nižších částkách oproti studiím na vysoké škole v USA. To potvrzuje také Laura Miezejeski z Connecticutu, jejíž obě děti studují v Evropě a která předpokládá, že tento trend bude ještě na vzestupu. "Moje dcera Liza, která právě dokončila čtyřletý kombinovaný magisterský studijní program na Anglo-Americké Univerzitě (AUU) v Praze, zaznamenala každoroční nárůst amerických studentů na škole," uvedla Laura Miezejeski. Konkrétně studium na AAU ji vyšlo na 7500 dolarů ročně i s životními náklady včetně dvou cest domů v zimním i letním semestru. "Dcera navíc dokázala část svých nákladů pokrýt díky úspěšnému blogu a profilu v aplikaci TikTok, jejímž prostřednictvím sdílí se svými sledujícími detaily ze života americké studentky v Praze," dodává Miezejski.
Podle databáze organizace Beyond The States existuje v Evropě více než 2000 bakalářských programů v angličtině, s výjimkou Velké Británie a Irska. Od Švédska a České republiky po Nizozemsko a Španělsko nabízejí evropské univerzity s dlouholetou tradicí rozsáhlou škálu vysokoškolských oborů vyučovaných v angličtině, jejichž hlavním cílem je přilákat studenty z celého světa.
Spolehlivé statistiky o přesném počtu amerických středoškoláků, kteří se rozhodnou studovat v Evropě, neexistují. Trend však potvrzuje také John Addizza z poradenské společnosti RightFit Educational Consulting se sídlem v New Jersey, která pomáhá studentům s výběrem těch nejlepších škol po celé Evropě. "Mezi nejpopulárnější mezinárodní možnosti patří McGill University v Montrealu a University of St. Andrew's ve Skotsku," uvedl Addrizzo. "V poslední době jsem zaznamenal také zájem o nákladově efektivnější možnosti, jako je Univerzita Johna Cabota v Římě, Stockholmská univerzita nebo Maastrichtská univerzita v Holandsku."
Američané tvoří nejpočetnější skupinu také na zmiňované Anglo-Americké Univerzitě v Praze, jejich podíl činí více než třetinu všech studentů. Největší zájem je na škole s americkou akreditací a výukou pouze v angličtině o studium oboru Business Administration (37 %) a o Mezinárodní vztahy (25 %).
Dalším faktorem rostoucího zájmu o evropské univerzity je relativně bezproblémový proces podávání přihlášek na vysoké školy, který je mnohem jednodušší než v USA. Obecně se proces skládá z vyplnění jednoduché přihlášky, pohovoru přes online platformy a absolvování mezinárodního testu, tzv. AP testu (Advanced Placement exams).
Podle Laury Miezejski se dá i nadále předpokládat další vývoj tohoto trendu, který je i přes svou rostoucí tendenci stále ještě v plenkách. "Američtí středoškolští kariérní poradci jsou málo informováni na to, aby mohli dostatečně podporovat studenty, kteří hledají možnosti vysokoškolského studia mimo USA. Brzy však dojde k zásadnímu zvratu a studovat v Evropě bude pro Američany stejně běžné, jako studovat po celé naši zemi," předpokládá Miezejski.
