Pop-ikonou mládeže v Jižní Americe a občas i na Západě je levicový blouznivec a profesionální revolucionář Che Guevara. Pro mladé Rusy se jí stává soudruh Džugašvili. Svět ho zná pod přezdívkou „ocelový muž", jíž ho prý obdařil Lenin. Rusky zní Stalin (z ruského stal - ocel).
Památka „hodného Stalina" přestává být výsadou důchodců, kteří si pletou stesk po stalinismu se steskem po mládí, a začíná být doménou mládeže, upozorňují ruští sociologové. Znovuzrozená Stalinova popularita už není „klasický" kult osobnosti vyznávaný nejhorlivějšími komunisty, z nichž několik set včera v Moskvě uctilo vůdcovu památku při příležitosti pětapadesátého výročí jeho smrti. Stále silnější fascinace vůdcem začíná naplňovat znaky charakteristické pro popkulturu.
Dorost ve Stalinovi vidí především silného vůdce, válečného velitele, který provedl Sovětský svaz vítězně válkou a ze zaostalé země učinil supervelmoc. Média jej představují jako ustaraného, a proto někdy chybujícího vůdce, nikoli jako diktátora vraždícího miliony lidí.
Telenovela Stalin
Na stalinské čistky se zapomíná, připomínají se jen úspěchy, vysvětluje sociolog Oleg Savjeljev. Ruská mládež prahne vědět, jak jeden z největších hromadných vrahů dějin žil, co jedl, s kým spal... Ruské televize rády vycházejí poptávce vstříc, a to v mezích estetiky vlastní jihoamerickým telenovelám.
Že Stalin učinil pro Rusko víc dobrého než zlého se podle průzkumů mínění domnívají Rusové už několik let. Šestatřicet procent mladých Rusů je přesvědčeno, že Stalinovy chyby jsou omluveny jeho zásluhami a až pětina juniorů je přesvědčena, že jeho brutální režim byl jediným receptem, jak bránit zemi ohrožovanou nepřáteli.
Rus, Kreml a kult siláka
Sympatie ke Stalinovi jsou téhož druhu, jako obdiv Rusů k současným kremelským pánům, vyplývá z vyjádření sociologů. Ony sympatie prý mají vliv na čtyřicetiprocentní podporu vlády pevné ruky.
Není divu, že Kreml se nechce s minulostí rozloučit: Vladimír Putin vrátil Rusku sovětskou hymnu a rozpad Sovětského svazu nazval největší geopolitickou katastrofou 20. století.
Nejnovější ruské učebnice dějepisu sice zmiňují zvěrstva sovětské totality, současně ale vyzdvihují zásluhy samotného Stalina na pozadí činů jiných velkých autokratů, například Otty von Bismarcka či Petra Velikého. Vybudovali silné říše a surovost jim nikdo nevyčítá. Takové pojetí dějin se líbí jak prostým Rusům, tak Kremlu.
Foto: Profimedia, archiv
