Pákistánská armáda zahájila ofenzívu na kmenovém území Jižní Vazíristán na severozápadě země. Připravovala se na ni od léta a jejím cílem je zničit oddíly radikálního Talibanu i teroristické al-Kajdy. Proti odhadovaným deseti tisícům bojovníkům Talibanu stojí přes třicet tisíc vojáků.
Operace začala ráno, spolu s pěchotou do ní bylo nasazeno i letectvo. Od pátku je na místě také 500 členů speciálních jednotek. USA, které mají své jednotky v sousedním Afghánistánu, dodat vojákům zařízení na noční vidění a další vybavení.
ČTĚTE TAKÉ: Pákistán pochybuje o americké pomoci
Taliban v Pákistánu má nového vůdce. Cílem NATO?
Podle televize BBC používají obě strany těžké zbraně a na obou stranách je už několik desítek mrtvých. Těla tří vojáků byla dovezena do města Razmak.
Od roku 2001 je to čtvrtý pokus Islámábádu vytlačit Taliban z kmenového území. Rozvědka odhaduje, že operace potrvá nejmíň dva měsíce, ale sníh se očekává za několik týdnů. Tři předchozí pokusy vypořádat se s Talibanem v této oblasti skončily příměřím, avšak Taliban si kontrolu nad územím vždy udržel. Armáda tentokrát novou dohodu vylučuje.
Úřady v Jižním Vazíristánu vyhlásily zákaz vycházení a vyjíždění na silnice. Podle armády se dnes boje soustředily k Makínu. Lidé tam slyší v blízkosti svých domů palbu, jsou vyděšeni, ale kvůli zákazu vycházení se bojí vyjít ven.
Armáda prý zablokovala mnoho únikových a zásobovacích cest, Taliban zničil vysílač v Tiarze, takže na většině území nefungují telefony. Vojsko postupuje z Razmaku, který leží u hranice Severního a Jižního Vazíristánu, z východu pak přes Džandolu a ze západu přes Šakaj. Podle agentury Reuters dnes explodovaly na silnicích nálože poblíž konvojů v Jižním i Severním Vazíristánu. Zahynuli tři vojáci a zraněno je pět dalších.
Partyzánská válka
Armádní mluvčí řekl, že se vojsko zaměří na dobytí území kmene Mahsúdú, který ovládá asi 3310 kilometrů čtverečních, tedy zhruba polovinu Jižního Vazíristánu. Právě z tohoto kmene pocházel minulý i současný vůdce pákistánského Talibanu. Vojsko počítá s tím, že Taliban povede partyzánskou válku, bude vojáky přepadávat ze zálohy, použije sebevražedných útočníků a taky náloží proti konvojům.
Armáda se snažila v minulých týdnech oslabit Taliban nálety a dělostřeleckou palbou, takže přes 80 tisíc civilistů opustilo domovy a snažilo se odejít do bezpečnějších oblastí. Amnesty International počet běženců dokonce odhaduje na 150 tisíc.
Armáda o ofenzívě hovoří od června a Taliban se v minulých týdnech snažil krvavými útoky dokázat, že není ani po bombardování svých pozic na kolenou. V minulých 12 dnech útočil na úřad OSN, armádní velitelství i na policii a připravil o život na 150 lidí.
Svát získal respekt USA
Taliban se přesouvá do Pákistánu ze sousedního Afghánistánu, kde byla jeho vláda svržena roku 2001. Začátkem letošního roku obsadil severopákistánské údolí Svát a vláda mu výměnou za příměří původně povolila uplatňovat na tomto území islámský zákon šaría, ale na jaře proti němu zahájila ofenzívu a vojáci povstalce z údolí vytlačili. Tyto boje vyhnaly z domovů přes dva miliony civilistů, kteří se začali vracet až v červenci.
Pákistán si tímto razantním zákrokem proti Talibanu získal respekt USA a dalších spojenců, kteří to považovali za důkaz, že je Islámábád odhodlán nedovolit islámských radikálům získat větší vliv v pákistánských horských oblastech. Americký prezident Barack Obama ve středu podepsal zákon o pomoci Pákistánu. Jedná se o 7,5 miliardy dolarů (130 miliard korun), které budou poskytnuty v příštích pěti letech.
ČTĚTE TAKÉ: Série povstaleckých útoků v Pákistánu - 40 mrtvých
Pákistán: Krvavý pumový útok před ofenzivou proti talibům
Analytici upozorňují, že i když se vojsku v obtížném terénu podaří Taliban vytlačit z území Mahsúdů, není jisté, že vojáci na místě zůstanou a pozice udrží.
Pákistánská ofenzíva - otázky a odpovědi |
Jaký je důvod ofenzívy? Jižní Vazíristán je baštou organizace Tehríke Taliban (TTP) neboli pákistánského Hnutí Taliban. Je to uskupení více než 12 radikálních skupin, jež bojují proti vládě a usilují o nastolení konzervativního islámského režimu. TTP rozpoutal v Pákistánu násilí v polovině roku 2007, kdy pákistánská armáda vytlačila extremisty z islámábádské Červené mešity. Taliban pak spáchal mnoho sebevražedných atentátů na armádní, vládní a zahraniční cíle. Jeho složka napojená na al-Kajdu byla obviněna z atentátu na někdejší premiérku Bénazír Bhuttovou, zabitou na konci roku 2007. Začátkem roku 2007 bojovníci Talibanu získali kontrolu nad údolím Svát, ležícím severozápadně od Islámábádu, a na počátku letošního roku začali z tohoto území postupovat k Islámábádu. Armáda na to reagovala ofenzívou, která Taliban z údolí vytlačila, a teď se se stejným cílem zaměřila na Jižní Vazíristán.
Kdo je na místě? Podle armády tvoří jádro Talibanu deset tisíc bojovníků, někteří analytici se domnívají, že je povstalců víc. Mnozí z nich jsou členy místních paštunských kmenů, jež jsou uvyklé bojovat proti vetřelcům po staletí. Taliban v Jižním Vazíristánu působí na území velkém 6620 kilometrů čtverečních. Kromě místních Paštunů je v jeho řadách asi tisíc Uzbeků, rovněž Arabové hlásící se k al-Kajdě a několik občanů západních zemí. K místním Paštunům se hlásí také některé radikální frakce z jiných částí Pákistánu, zejména z provincie Paňdžáb. Předpokládá se, že se na hranici s Afghánistánem skrývá vůdce al-Kajdy Usáma bin Ládin, ale experti nepředpokládají, že by byl v Jižním Vazíristánu v době ofenzívy.
Jaká rizika ofenzíva představuje? Pro armádu to bude nejtvrdší zkouška od doby, kdy Taliban začal s boji v Pákistánu. Vojsko se pokusilo o ofenzívu v Jižním Vazíristánu poprvé roku 2004, ale utrpělo velké ztráty a po krátké době byla uzavřena dohoda o příměří. Do poloautonomní oblasti ležící v kraji nehostinných hor a vyschlých potoků se armáda v minulosti odvažovala jen zřídka. Teď stojí proti bojovníkům, kteří měli na přípravu obrany několik let. Místní Paštuni byli vždy nepřátelští vůči vnějším zásahům a mnoho jich Taliban podporuje. Nejvíce kmen Mahsúdú. Armáda může uvíznout, protože s bojem v takové oblasti má jen málo zkušeností a jelikož se ocitne obklopená nepřátelsky naladěným obyvatelstvem. Dalším nebezpečím pro ni je možnost, že jižním kmenům přijdou na pomoc spojenci ze Severního Vazíristánu. Radikálové z měst se navíc budou snažit odvést pozornost atentáty podobnými tomu, jako byl ten z minulého víkendu v Rávalpindí. Dostali se tam na vojenské velitelství a 22 hodin drželi čtyři desítky lidí jako rukojmí, dokud nezakročili armádní specialisté. Akci nepřežily čtyři desítky lidí.
|
Foto: ČTK/AP, Reuters