Pracovně, podobně jako v předchozích letech, v pátek papež František oslaví své 85. narozeniny. Na programu má mimo jiné setkání s 12 migranty, kteří díky němu ve čtvrtek přiletěli z Kypru do Itálie, a přijal také nové velvyslance při Svatém stolci.
Papež František patří k několika málo hlavám katolické církve v historii, které dosáhly za pontifikátu tak vysokého věku, uvedl španělský rozhlas COPE. Jeho předchůdce Benedikt XVI. se v pětaosmdesáti letech vedení katolické církve vzdal.
Papež František se ale do "důchodu" nechystá a program má stále nabitý. Začátkem tohoto měsíce navštívil Kypr a Řecko, předtím byl na Slovensku a v Maďarsku a letos zavítal také do Iráku. Přitom v červenci se podrobil operaci, při níž mu lékaři odebrali část tlustého střeva.
"Vím, že se uskutečnilo několik schůzek mezi knězi, kteří si mysleli, že papežův zdravotní stav je horší, než se uvádí. A pomýšleli už na konkláve," řekl papež později ke své hospitalizaci podle agentury AP, která citovala jeho výrok z jezuitského periodika La Civiltà Cattolica. Dodal, že rezignace mu ani nepřišla na mysl.
Během pátečního setkání s velvyslanci, kteří do funkcí nastoupili letos, papež znovu apeloval na mezinárodní společenství, aby zajistilo rychlou dostupnost vakcín proti covidu-19 pro všechny. "Pandemie nám znovu připomněla, že jsme globální společenství, v němž problémy jednoho jsou problémem všech," řekl v pátek papež podle agentury EFE.
Papež František se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires italským imigrantům jako Jorge Bergoglio. Jako jedenadvacetiletý vstoupil do jezuitského řádu. Než se stal v roce 2013 jako první jezuita a první Jihoameričan papežem, byl arcibiskupem Buenos Aires a od roku 2001 kardinálem. Fanoušek fotbalu a opery si jméno zvolil podle Františka z Assisi a jako on se snaží pomáhat zejména chudým a nemocným. Po celou dobu svého pontifikátu se také zasazuje o vstřícnější postoj vůči migrantům.
Od svých posledních narozenin pokračoval i v reformách církve, mimo jiné nařídil snížení platů kardinálů o deset procent či schválil protikorupční opatření, které zakazuje zaměstnancům a funkcionářům Vatikánu přijímat v souvislosti s výkonem své funkce dary v hodnotě vyšší než 40 eur (asi 1000 Kč).
Letos také papež František schválil pravidla, která umožňují prvoinstančním vatikánským soudům zabývat se obžalobami v trestních věcech vznesených proti kardinálům a biskupům; předtím je mohl soudit jen vyšší soud složený z kardinálů. Na základě těchto nových pravidel začal v červenci ve Vatikánu proces se skupinou obžalovaných ze zpronevěry vatikánských financí a z podvodů. Je mezi nimi i bývalý prefekt Vatikánu Angelo Becciu, který je prvním kardinálem, jenž stanul před vatikánským trestním soudem. Obvinění odmítá.
