Pojede <span>Bush na olympiádu?</span> Zřejmě ano

Zahraničí
13. 4. 2008 18:46
Tibetský mnich se modlí při protestu na tibetsko-nepálské hranici.
Tibetský mnich se modlí při protestu na tibetsko-nepálské hranici.

Tibetský mnich se modlí při protestu na tibetsko-nepálské hranici.Diplomacie je mnohem účinnějším způsobem, jak přimět Čínu k jednání s představiteli tibetské exilové vlády, než bojkot letních olympijských her v Pekingu. Stanici Fox News to řekl bezpečnostní poradce prezidenta George Bushe Stephen Hadley. Podle něj je bojkot olympiády přímou konfrontací s Čínou, která Tibeťanům nepomůže.

Na rozdíl od německé kancléřky Angely Merkelové nebo britského premiéra Gordona Browna prezident Bush zatím nenaznačil, že se nezúčastní ceremoniálu zahájení olympijských her 8. srpna. A to i přes nátlak, který na něj v tomto směru vyvíjejí některé přední osobnosti politické scény včetně senátorky Hillary Clintonové nebo předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Bush naopak minulý týden řekl, že olympiádu vnímá jako sportovní, nikoliv jako politickou událost.

Podle Hadleyho je bojkot olympiády "falešnou stopou", kterou sleduje hodně zemí. Ty si podle Bushova poradce myslí, že bojkotem her splní svou povinnost vůči Tibetu, což je však vyhýbání se skutečným závazkům. "Pokud to dělá ostatním zemím starost, měly by dělat to, co děláme my prostřednictvím tiché diplomacie. Tedy že se snažíme vyslat do Číny zprávu, že má nyní příležitost, když ji sleduje celý svět, zacházet se svými občany s úctou a respektem. Tento přístup by vyústil v tlak na čínské představitele, aby se potají setkali se zástupci dalajlamy a využili tuto příležitost k vyřešení celé situace," řekl Hadley.

Naopak kritici Bushovy administrativy tvrdí, že právě bojkot zahájení her ze strany amerického prezidenta by mohl vyslat Číně jasný signál, že svět s její politikou v Tibetu ostře nesouhlasí.

Čínský zásah si vyžádal 140 životů

Mezinárodní protesty veřejnosti i politiků vyvolal krvavý čínský zásah proti tibetským demonstrantům z 10. března, v den 49. výročí tibetského povstání proti čínské okupaci této oblasti. Podle tibetských exilových orgánů si zásah čínských bezpečnostních složek vyžádal životy asi 140 lidí, čínské úřady však hovoří zhruba o dvacítce. Peking tibetskou otázku považuje za výhradně vnitrostátní záležitost a odmítá jakékoliv intervence ze zahraničí.

Podle informací Bílého domu americký prezident již tlumočil své znepokojení nad čínskými represemi v Tibetu v telefonickém rozhovoru se svým čínským protějškem Chu Ťin-tchaem koncem března. "Máme na Čínu velký vliv. A používáme ho konstruktivním a diplomatickým způsobem," dodal v neděli v této souvislosti Hadley, podle kterého Bush v telefonátu zdůraznil, že je v čínském zájmu začít dialog s dalajlamou.

Sám tibetský duchovní vůdce v pátek prohlásil, že bojkot olympijských her v Pekingu nepodporuje. Proti bojkotu zahajovacího ceremoniálu světovými politickými špičkami však dalajlama podle svých slov není.

Foto: Reuters

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ