Pokračující podpora Ukrajiny je investicí do vlastní bezpečnosti zemí Severoatlantické aliance, řekl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Bruselu při příchodu na jednání ministrů obrany zemí bloku. Podle Stoltenberga je proto třeba jistota, že Ukrajinci, kteří se už dva roky brání ruské ozbrojené agresi, mají k dispozici potřebné zbraně. Šéf NATO také zdůraznil význam navýšení produkce munice. Česko na jednání v Bruselu zastupuje ministryně obrany Jana Černochová.
Stoltenberg ráno také zopakoval, že podle jeho očekávání letos 18 členů Severoatlantické aliance vydá na obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ona dvě procenta, dojednaná na summitu NATO ve Walesu v roce 2014, jsou však podle něj minimální hranice. Některé členské státy už ostatně na obranu vyčlenily vyšší podíl svého HDP. Severoatlantická aliance má 31 členských států, dalším členem by se brzy mohlo stát Švédsko. Ratifikační proces ale ještě musí dokončit maďarský parlament.
Podle šéfa NATO vydali evropští spojenci a Kanada od roku 2014 na obranu více než 600 miliard dolarů (14,2 bilionu Kč). V loňském roce přitom došlo k bezprecedentnímu nárůstu těchto výdajů o 11 procent. V letošním roce spojenci NATO v Evropě investují do obrany dohromady 380 miliard dolarů (devět bilionů Kč).
Francie splní cíl NATO vydat dvě procenta HDP na obranu již letos, potvrdil francouzský ministr obrany Sebastien Lecornu. Při plánování na příštích sedm let došlo podle něj k podstatnému navýšení obranných výdajů na 413 miliard eur (10,5 bilionu Kč).
Podpora Ukrajiny ze strany NATO je podle Jense Stoltenberga vidět na bojišti každý den. Konkrétně zmínil středeční potopení ruské výsadkové lodi Cezar Kunikov, což podle něj ukazuje rovněž schopnosti ukrajinské armády. "Podpora Ukrajiny není charita, je to investice do naší vlastní bezpečnosti," dodal.
Podle nizozemské ministryně obrany Kajsy Ollongrenové toho Západ pro Ukrajinu dělá hodně, nicméně stejně tak navyšuje své aktivity i Rusko. "Rusko přeměnilo svou ekonomiku na vojenskou, i my musíme navýšit produkci munice," uvedla.
Jens Stoltenberg rovněž ocenil výsledek nedávného summitu EU, kde šéfové států a vlád jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). "Očekávám, že i americký Kongres schválí balíček pomoci Ukrajině," dodal.
Podpora Ukrajiny musí zůstat silná, zopakoval rovněž finský ministr obrany Antti Häkkänen. Finsko podle něj loni rozhodlo o zdvojnásobení produkce munice. Finsko společně se sousedním Švédskem o vstup do NATO požádalo v květnu 2022 právě pod dojmem únorové ruské agrese vůči Ukrajině. Členem aliance se stalo loni v dubnu. Ke vstupu Švédska stále zbývá dokončit ratifikační proces v Maďarsku, který se ale stále protahuje.
Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse musí ke vstupu Švédska do Severoatlantické aliance dojít co nejdříve, nejlépe ihned. Jakékoli další zpoždění není možné, prohlásil. Maďarský parlament by mohl o ratifikaci rozhodovat možná na konci února.
