Obchodní loď, kterou spustili na vodu 21. července 1959 v loděnici v americkém Camdenu ve státě New Jersey, měla být první vlaštovkou nové éry námořní dopravy. Plavidlo pojmenované Savannah, které toho dne pokřtila americká první dáma Mamie Eisenhowerová, totiž skrývalo ve svých útrobách novou pohonnou jednotku - atomový reaktor. Rok a půl po sovětském ledoborci Lenin se tak i Spojené státy mohly pyšnit civilní lodí na jaderný pohon.
Plány na stavbu Savannah vznikly v době všeobecného nadšení z nového druhu pohonu. Časopisy byly v polovině 50. let plné představ o lodích, letadlech, vesmírných raketách či dokonce automobilech a chladničkách poháněných jadernými reaktory. První atomové plavidlo, ponorku Nautilus, pak zařadilo americké námořnictvo do služby na podzim 1954.
Savannah se na otevřené moře poprvé vydala v květnu 1962, vládní agentura pro námořní dopravu ji do své flotily zařadila o dva roky později. Konstruktéři ovšem dali plavidlu do vínku spíše než praktičnost velkou dávku elegance a luxusu. Obchodní loď, která tak trochu připomínala přerostlou jachtu, totiž uvezla jen 8500 tun nákladu a nákladový prostor byl navíc obtížně přístupný. Zároveň ale Savannah nabízela tři desítky pohodlných kajut, stovka pasažérů si mohla na palubě zajít do kina, použít služeb knihovny nebo si zaplavat v bazénu.
Elegantní plavidlo si nakonec od vlády pronajala rejdařská společnost American Export-Isbrandtsen Lines a ve službách firmy, která v té době obstarávala největší díl lodní dopravy mezi Spojenými státy a Středomořím, vydržela Savannah do roku 1971. Za tu dobu urazila 720 tisíc kilometrů a vydělala přibližně 12 milionů dolarů - na druhou stranu ale její pořízení přišlo na čtyřikrát tolik a roční náklady na údržbu byly kvůli jadernému reaktoru podstatně vyšší než u podobně velkých obyčejných parníků. Náročnější byl i výcvik posádky.
Není proto divu, že se Savannah začátkem 70. let vrátila zpět americké vládě, která ji už v roce 1972 vyřadila ze služby. Návratu na otevřené moře nepomohl ani ropný šok v roce 1974, který vyhnal ceny fosilních paliv do nebývalé výše - ačkoli by ve změněné situaci byl provoz jaderného plavidla ekonomičtější než dříve. Loď s bělostným trupem a červenými doplňky, jejíž nástavbu nikdy neušpinil kouř z komínů, nakonec skončila jako muzejní exemplář - i když armáda jednu dobu uvažovala o tom, že Savannah využije jako nouzovou elektrárnu.