Před 70 lety bylo patentováno první sněžné dělo
27.04.2024 07:18
Američané Art Hunt, Dave Richey a Wayne Pierce vyráběli a prodávali lyže, jejich obchod ale notně poznamenal nedostatek sněhu ve Spojených státech na přelomu 40. a 50. let. Wayne Pierce tak prý jednou po příchodu do práce oznámil svým kamarádům, že ví, jak by se dal vyrobit sníh. Vzal starou zahradní hadici, kompresor a rozprašovač a v březnu 1950 se mu s primitivním zařízením, složeným z těchto částí, podařilo sníh vyrobit. A před 70 lety, 27. dubna 1954, si první sněhové dělo na světě nechali patentovat.
První pokusy s umělým sněhem vlastně náhodou provedl vědecký tým Kanaďana Raye Ringera, který zkoumal vliv námrazy na funkčnost leteckých motorů. Pokus se Ringovi ale nepovedl, protože místo plánované námrazy vyrobil sníh. Ani ho prý nenapadlo nechat si svůj objev patentovat či ho nějak komerčně využít. Ani průkopníci umělého zasněžování dlouho v oboru nezůstali a v roce 1956 svou společnost prodali. Umělé zasněžování ale díky nim poté zajistilo hladký průběh zimní olympiády ve Squaw Valley v roce 1960 a od 70. let se již zasněžovalo ve velkém po celém světě. Dalším průkopníkem v umělém zasněžování byl zakladatel lyžařského areálu Mohawk v Connecticutu Walter Schoenknecht, který rovněž během kritické zimy na přelomu 40. a 50. let použil k zasněžení své sjezdovky na 500 tun rozdrceného ledu.
Sněhová děla fungují stále na podobném principu, jaký použili před desítkami let průkopníci umělého zasněžování. Voda je z přírodní či umělé vodní nádrže pumpována do trysky děla a do té je současně kompresorem pod velkým tlakem pumpován podchlazený vzduch. Ten způsobí, že se voda při vystřelení z děla rozprskne na obrovské množství malých kapek, které na studeném vzduchu krystalizují a na zem dopadají již ve formě vloček.
První sněhová děla byla příliš hlučná a nákladná kvůli vysoké spotřebě energie i vody a tak v následujících dekádách si řada vynálezců nechala patentovat vylepšené verze sněhového děla či zasněžovacích stožárů. Hlučnost a spotřeba elektřiny a vodních zdrojů stále patří k hlavním negativům umělého zasněžování.
První sněhové vločky v Česku vyrobili sněhovým dělem v listopadu 1965 na sjezdovce v Zadní Telnici nedaleko Ústí nad Labem. Toto lyžařské středisko v Krušných horách se tehdy stalo nejen nositelem československého prvenství v umělém zasněžování, ale místní lyžaři si komfort umělého sněhu užili jako první i v celém tehdejším socialistickém bloku. V západní Evropě se takovou vymožeností v 60. letech chlubilo jen několik vyhlášených středisek.
1