Vizitka předsedy slovenského parlamentu a bývalého premiéra Petera Pellegriniho (48) před prezidentskými volbami 23. března:
- Kandidaturu na úřad prezidenta oznámil předseda vládní strany Hlas-SD Pellegrini v polovině ledna, s předvolebním mottem "Slovensko už potřebuje klid".
- Ekonom a politik Pellegrini, předseda slovenské vlády v letech 2018 až 2020, dlouhá léta působil ve straně Směr-SD Roberta Fica a od loňského října je podruhé předsedou parlamentu; poprvé tuto funkci zastával rok a půl od listopadu 2014. Pellegrini je vedle dosluhující prezidentky Zuzany Čaputové dlouhodobě nejpopulárnějším slovenským politikem a podle průzkumů k prezidentským volbám i jejich favoritem. Na paty mu šlape jeho největší soupeř, bývalý diplomat a exministr zahraničních věcí Ivan Korčok, který má podporu liberální slovenské opozice. Pellegriniho aktuálně podporuje asi 37 procent Slováků.
- Pellegrini v uplynulých týdnech jako šéf sněmovny například zintenzivnil zahraniční pracovní cesty a účastnil se tiskových konferencí ministrů své strany. Jeho předvolební kampaň ale kritizovala média jako vlažnou, podle slovenského politologa Grigorije Mesežnikova se vyhýbal konfrontaci se svým soupeřem Korčokem. Ten se nechal slyšet, že Pellegrini se chce do prezidentského úřadu promlčet.
- V pondělní předvolební debatě Pellegrini reagoval na rozhodnutí české vlády přerušit kvůli rozdílným názorům Prahy a Bratislavy na zahraniční politiku mezivládní konzultace se slovenským kabinetem slovy: "Mrzí mě, že máme na Slovensku politiky, kteří se těší z toho, jaké gesto udělala česká vláda vůči Slovensku. Nevím, jak může být nějaká země kritizována za to, že nesdílí tak militantní postoj jako Česká republika." A dodal, že Slovensko nemá stát v pozoru podle toho, co český premiér Petr Fiala "zakřičí" z Prahy. Později novinářům řekl, že ekonomická situace Česka není růžová a podle něj by se Česko nemělo vůči Slovensku stavět do role staršího bratra. V debatě se Pellegrini také vyslovil pro zastavení palby na Ukrajině a mírová jednání.
- Na dotaz moderátora diskuse, že dříve ještě podporoval vojenskou pomoc Ukrajině, Pellergini v předvolební debatě tvrdil, že se postupem času ukázalo, že to k ničemu nevede a že nastupuje snaha o mír. V závěrečném proslovu pak uvedl, že bylo dost rozhádané slovenské společnosti a že je třeba se sjednotit; právě kroky nynější slovenské vlády ale vyvolaly opakované demonstrace, kterých se pravidelně účastnily tisíce lidí.
- Po odchodu z strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Fica v roce 2020 si Pellegrini založil vlastní formaci Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD). V loňských zářijových parlamentních volbách skončila jeho strana třetí se ziskem 14,7 procenta hlasů a 27 poslaneckých mandátů.
- Pellegrini po loňských volbách původně nevylučoval možnost spojení Hlasu-SD se dvěma liberálními stranami a s konzervativním Křesťanskodemokratickým hnutím (KDH). O složení vlády bez Směru-SD usilovalo liberální hnutí PS, které ve volbách skončilo na druhém místě před třetím Hlasem-SD a které Pellegrinimu nabídlo i funkci premiéra. Nakonec se ale Pellegrini dohodl s Ficem, čímž podle politologa Mesežnikova "úplně zradil to, co dříve hlásal: To, že je dobrou alternativou k Ficovi, od kterého se distancoval. Bez Petera Pellegriniho by k instalování Fica počtvrté premiérem nedošlo," uvedl Mesežnikov.
- Svůj záměr kandidovat v prezidentských volbách oznámil Pellegrini letos 8. ledna současně s oznámením termínu voleb 23. března, oficiálně kandidaturu zveřejnil 19. ledna. Usiloval o podporu celé vládní koalice, situaci mu ale komplikovaly útoky šéfa SNS Andreje Danka, který na Pellegriniho útočil, aby přiznal svoji sexuální orientaci. Pellegrini je totiž svobodný a o svém soukromém životě mlčí, v bulvárních médiích se proto občas spekuluje o jeho homosexualitě.
- Ostrá kritika Pellegriniho zazněla i na prosincových demonstracích, které svolala opozice. Tisíce lidí tam pod hesly o ochraně právního státu skandovaly i vzkazy, že je Pellegrini "zrádce" či "podržtaška". Naráželi tak na jeho slova ze začátku loňského října, kdy se jednalo o nové vládě: "Nebudu žádný podržtaška ani nebudeme někomu dělat jen výtah k moci, aby si se státem dělal, co chce," řekl tehdy Pellegrini.
- Peter Pellegrini se narodil 6. října 1975 v Banské Bystrici. Vystudoval obor finance, bankovnictví a investování na Univerzitě Matěje Bela ve svém rodném městě a Ekonomickou fakultu na Technické univerzitě v Košicích. Od roku 1998 podnikal a v politice se začal angažovat v roce 2002, kdy se stal asistentem poslance Směru Ľubomíra Vážného. O čtyři roky později již za Směr poprvé zasedl v Národní radě SR. Od roku 2012 byl dva roky státním tajemníkem na ministerstvu financí. V roce 2014 byl krátce ministrem školství, v letech 2014 až 2016 předsedou parlamentu. Před nástupem do čela vlády byl od března 2016 místopředsedou vlády a ministrem pro investice a informatizaci.
- Do úřadu premiéra nastoupil Pellegrini v březnu 2018, když vrcholila krize kolem vraždy novináře Jána Kuciaka, jež vyvolala v zemi mohutné demonstrace. Tehdejší prezident Andrej Kiska jej pověřil sestavením kabinetu poté, co přijal demisi třetí vlády Roberta Fica. V čele kabinetu skončil Pellegrini po porážce ve volbách v únoru 2020. Jako volební lídr sice dovedl Směr-SD k lepšímu výsledku, než straně předpovídaly průzkumy veřejného mínění, navzdory tomu sociální demokraté skončili v opozici. Pellegriniho vláda poté podala demisi. Pellegrini pak v květnu 2020 nejprve vyzval Fica k rezignaci z čela Směru-SD, nakonec ale ohlásil odchod ze strany a založení vlastního politického subjektu. A v říjnu 2020 rezignoval na funkci místopředsedy parlamentu, kterou zastával od března 2019.
- V minulosti působil Pellegrini v dozorčích radách několika společností a byl členem vědecké rady Univerzity Mateja Bela. Hovoří anglicky, rusky a německy. Má italské předky, jeho příjmení znamená v italštině poutník (pellegrino) respektive poutníci (pellegrini).
- Podle slovenských médií si Pellegrini, jeden z nejpopulárnějších politiků v zemi, zakládá na bezchybné image, ke svým příznivcům často promlouvá na Facebooku. Před minulými volbami v roce 2020 vyvolal rozruch cenzurní zásah do rozhovoru Týdeníku Plus 7 s Pellegrinim. Vydavatel týdeníku odmítl otisknout pasáž, týkající se Pellegriniho sexuální orientace, o které se již delší dobu spekulovalo (na přímou otázku, zda je pravda, že je gay, odpověděl záporně). Respondent podle vydavatele vyjádřil nesouhlas s otištěním. Šéfredaktorka týdeníku posléze podala výpověď s komentářem, že volební lídr strany, která se vymezuje proti homosexuálům, musí zvládnout otázky na sexuální orientaci. Strana Směr-SD se mimo jiné postavila proti registrovanému partnerství.
