Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že země Severoatlantické aliance budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Informovaly o tom světové agentury.
Ukrajina se už přes dva roky brání agresi Moskvy. Šéf Kremlu v projevu o stavu země před oběma komorami parlamentu a dalšími představiteli vládnoucí elity dále prohlásil, že Rusko po přijetí Finska a Švédska do NATO bude muset posílit své vojsko na západní hranici. Helsinky a Stockholm podaly přihlášku do NATO poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
Šéf Kremlu dnes podle listu Kommersant odmítl, že by Rusko plánovalo útok na Evropu, označil to za nesmysl. Naopak obvinil země NATO, že začaly hovořit o možnosti vyslání svých vojsk na Ukrajinu. "Také máme zbraně, které mohou zasáhnout cíle na jejich území," prohlásil ruský prezident. "Vše, co vymýšlí Západ reálně hrozí konfliktem s použitím jaderných zbraní, a tedy zničením civilizace," tvrdil dále šéf Kremlu.
Spojené státy i jejich evropští spojenci včetně Česka tento týden uvedli, že nemají v plánu vyslat pozemní jednotky na Ukrajinu, když reagovali na vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, že několik členských zemí NATO a Evropské unie o tom uvažuje. Francouzský prezident Emmanuel Macron nicméně uvedl, že nic nelze vyloučit, francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné vzápětí řekl, že Paříž by své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, v případě vyslání by plnili specifické úkoly jako odminování.
Putin dnes znovu vinil Západ mimo jiné ze snah oslabit Rusko nebo z rozpoutání konfliktu na Ukrajině. Rusko zahájilo invazi do této země 24. února 2022 a Moskva jako své cíle deklarovala "demilitarizaci" a "denacifikaci" země, byť krajní pravice podle volebních výsledků sehrávala na politické scéně okrajovou roli. Podle Kyjeva a jeho spojenců Rusko vede proti Ukrajině nevyprovokovanou válku a západní země podporují Kyjev mimo jiné dodávkami zbraní. Dalším důsledkem ruské agrese je loňský vstup Finska do NATO, přičemž švédský vstup do aliance tento týden schválilo jako poslední členská země Maďarsko.
Putin dnes mimo jiné chválil to, co nazval ruským modernizovaným jaderným arzenálem a podle státní agentury TASS prohlásil, že ruské strategické jaderné síly země jsou ve stavu plné připravenosti. Hypersonické jaderné zbraně nové generace, o kterých poprvé mluvil v roce 2018, jsou podle něj rozmístěny nebo ve fázi dokončování vývoje a testování.
"Bojové schopnosti (ruských) ozbrojených sil se mnohonásobně zvýšily. Naše jednotky pevně drží iniciativu. S jistotou postupují v řadě operačních směrů a osvobozují nová území," prohlásil šéf Kremlu s odkazem ruskou válku na Ukrajině, přičemž použil termín "osvobození", kterým Moskva označuje dobytí a okupaci ukrajinských území.
Agentura AFP poznamenala, že Putin pronesl projev v době, kdy jeho invazní armáda dosahuje určitých úspěchů na bojišti a ekonomika se vyrovnává se západními sankcemi. Poté, co ukrajinská armáda v roce 2022 na řadě míst ruskou invazi odrazila a následně osvobodila území na severovýchodě a jihu země, její loňská protiofenzíva nepřinesla podobně významné územní výsledky. Rusové se naopak nedávno - byť podle médií za cenu značných ztrát - zmocnili zdevastované východoukrajinské Avdijivky a několika menších nedalekých obcí.
Putin ve svých každoročních projevech o stavu země tradičně uvádí své hodnocení situace ve federaci a definuje hlavní směry vnitřní a zahraniční politiky. Tentokrát vystoupil s tímto projevem několik dní poté, co uplynuly dva roky od doby, kdy Rusko na jeho příkaz zaútočilo vojensky na sousední Ukrajinu. A také v předvečer plánovaného pohřbu jeho kritika a opozičního předáka Alexeje Navalného, který nedávno zemřel za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři.
Rusko čekají v polovině března prezidentské volby a všeobecně se očekává, že třídenní hlasování vyhraje Putin, který si tak zajistí další šestiletý mandát. Šéf Kremlu část dnešního projevu věnoval ruské ekonomice. A podle Reuters navrhl například štědřejší daňové úlevy pro rodiny s dětmi nebo dodatečné finance pro regiony s nízkou porodností.
